Hlavní obsah
Ilustrační snímek Foto: Profimedia.cz

Finanční poradna: I kácení či výsadba stromů na vlastním pozemku se řídí zákonem

Podzim je v našich zahradách nejen časem sklizně, ale i obdobím příprav na další sezonu. Neodmyslitelně k nim patří i kácení starých a výsadba nových stromů. Tato činnost však souvisí s platným právním řádem, jednotlivé paragrafy vymezují práva a povinnosti vlastníků těchto nemovitostí a jejich vzájemné vztahy.

Ilustrační snímek Foto: Profimedia.cz
Finanční poradna: I kácení či výsadba stromů na vlastním pozemku se řídí zákonem

Respekt k nedotknutelnosti a právní ochraně vlastnictví neznamená, že si vlastník může dělat se svým majetkem, co chce. Musí brát ohled nejen na práva ostatních vlastníků, ale i na zájem společnosti k ochraně přírody a krajiny. Proto právní normy v nezbytném rozsahu vztahy týkající se práv vlastníků zahrad regulují.

Jde zejména o Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění a z něho vycházející vyhlášku 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, ve znění pozdějších předpisů.

Kácení stromů

S ovocnými stromy při jejich kácení nejsou problémy. Platí pro ně, že pokud rostou na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada nebo na zastavěné ploše či nádvoří, není potřeba při jejich kácení žádné povolení.

To je naopak třeba u ostatních dřevin, které mají obvod kmene větší nad 80 cm, měřeného ve výšce 130 cm nad zemí. Také pro v zákoně definované tzv. zapojené porosty dřevin přesahující plochu 40 m2 je potřeba k jejich vykácení povolení. Jde o porost, v němž se jejich nadzemní části vzájemně dotýkají, prorůstají nebo překrývají, lidově lze říct, že jde o křoviska.

Obecní úřad může ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin

Povolení ke kácení vydávají místně příslušné obecní úřady. Při přípravě na kácení je vhodné se u nich nejdříve informovat o náležitostech žádosti ke kácení a podmínkách a lhůtách jeho provedení. Je třeba počítat i s tím, že tento orgán může ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin.

Úřad může i uložit následnou péči o tyto dřeviny po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na dobu pěti let. Místo uložení povinnosti náhradní výsadby je ten, kdo žádá o kácení z důvodu stavby na daném místě, povinen zaplatit odvod do rozpočtu obce, která jej použije na zlepšení životního prostředí.

Obcházení stanovených povinností se rozhodně nevyplatí z důvodu citelných sankcí, které lze za takový přestupek uložit. Postižen může být i ten, kdo by obešel stanovený postup tím, že by provedl nedovolený zásah do dřevin, kterým by způsobil jejich odumření.

Výsadba nových dřevin

Zasazení stromu patří k rozhodnutím, která zodpovědný zahrádkář musí náležitě zvážit. Vedle pěstebních cílů musí vzít v úvahu i právní úpravu, která chrání majitele sousedních pozemků, neboť nevhodně zasazený strom může významným způsobem ohrozit a omezit sousedy, ale i způsobit problémy samotnému majiteli při ošetřování a případné budoucí sklizni plodů z pozemku souseda. Pro tuto situaci sice má zákon řešení, ale může přivodit zbytečné sousedské spory a konflikty.

V předchozím občanském zákoníku byla tato problematika řešena obecně.

Citovaný zákon, který je účinný od 1. ledna 2014, problematiku sousedských vztahu týkající se výsadby stromů řeší poněkud konkrétněji. V ustanovení § 1017 stanoví, že má-li pro to vlastník sousedního pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se jeho soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil.

Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující tři metry jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků tři metry a pro ostatní stromy pak 1,5 metru.

To však neplatí pro stromy, které tvoří tzv. rozhradu hranic sousedních pozemků.

Pokud by nedošlo k dohodě sousedů, musel by o aplikaci tohoto ustanovení rozhodnout soud, přičemž je nutné upozornit, že jde o řešení pouze pro stromy zasazené od roku 2014.

Pro starší stromy je nutno použít předchozí úpravu občanského zákoníku. Celé řešení případného sporu vychází z obecné zásady, která stanoví, že vlastník se musí zdržet všeho, co působí na pozemek jiného vlastníka (souseda).

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků