Češi během pandemie darují méně peněz než dříve, potravinové banky ale hlásí rekord

Více než polovina neziskových organizací se loni podle Fóra dárců dočkala snížení darů od veřejnosti, dvě pětiny se musely vypořádat s rušením přislíbené dárcovské podpory, ukázala zjištění projektu Česko v datech

Důvěra ve veřejně prospěšné organizace oproti roku 2019 sice mírně vzrostla, nicméně 37 procent lidí daruje během pandemie méně než v uplynulých letech.

Dárcovské zprávy, tzv. DMS, však zaznamenaly výrazný nárůst. Předloni roce odeslali Češi mezi lednem a zářím kolem 381 tisíc zpráv, které na pomoc potřebným přispěly částkou ve výši 18,6 milionu korun. Loni ale za stejné období se tento obnos zvýšil o téměř tři čtvrtiny. Odeslali jsme 570 tisíc DMS ve výši přesahující 32 milionů korun.

Potravinové sbírky ovšem loni zaznamenaly rekordní zájem lidí. Česká federace potravinových bank uvedla, že při pravidelné podzimní Sbírce potravin se vybralo 44 tun základních hygienických potřeb a 396 tun potravin, ze kterých se připraví až 800 tisíc porcí jídla.

Finanční dary jsou dlouhodobě mezi Čechy oblíbenější než dary materiální, studie Centra občanského vzdělávání uvádí poměr 45 procent vs. 43 procent. Třetina lidí se také zapojuje do internetových nebo offline petic a do pětice nejčastějších forem angažovanosti patří i přesvědčování blízkých.

„Rozdíly mezi pohlavími jsou z hlediska forem poskytování pomoci naprosto minimální. Jedním z výsledků generačního srovnání je fakt, že s věkem roste ochota poskytovat peněžní dary. Češi se podle průzkumu nejčastěji angažovali v podpoře nemocných a postižených, lidí v náročné životní situaci a těch, kteří byli zasaženi nějakou pohromou,“ upřesňuje Tomáš Odstrčil z analytického projektu Česko v datech.

Oblibu peněžních darů v Česku potvrzuje i mezinárodní srovnání World Giving Index, za kterým stojí nadace Charities Aid Foundation. Tento žebříček sleduje, jak jsou obyvatelé jednotlivých států ochotni obětovat něco pro druhé. Index dárcovství vyčleňuje kategorie dobrovolnictví, pomoc cizímu člověku či darování peněz, a výsledky jednotlivých kategorií pak skládá do výsledného skóre.

„Nejlépe se Česká republika umístila právě v kategorii peněžního dárcovství, kde získala 70. příčku. V celkovém srovnání se pak nachází na 111. místě ze 126 zkoumaných států,“ doplnila Andrea Studihradová z České spořitelny.

Nejhůře dopadlo Česko v kategorii „pomoc cizímu“, kde se umístilo na 121. příčce.

Menší ochota pomáhat prochází celým bývalým východním blokem. Stejně jako Česká republika dosahují podobných výsledků i Rusko, Polsko, Slovensko nebo Pobaltí.

Nejhůře v indexu dárcovství dopadla Čína, naopak nejlépe Spojené státy.