Hlavní obsah

Platební karty slaví sedmdesátku

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Platebním kartám, jak je známe dnes, je letos sedmdesát let. Z kovových štítků se vyvinuly do sofistikovaných prostředků placení s všestranným využitím. Jejich budoucnost je však podle odborníků nejistá. Brzy je totiž může nahradit placení přiložením mobilního telefonu.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek

Článek

Směnkami podobnými šekům prý platili už staří Římané, přímý předchůdce platebních karet se však objevil až ve dvacátých letech v Americe. Byl jím kovový štítek s vyraženým číslem klienta, které se při nákupu opsalo a opatřilo podpisem kupujícího.

První karta u nás v roce 1988

V roce 1948 se pak objevila první platební karta, určená ovšem jen k zakoupení letenek. Až o dva roky později zavedla společnost Diners Club kartu uplatnitelnou na nákupy všeho druhu. První platební kartu u nás vydala roku 1988 Živnostenská banka, a to k devizovému účtu.

Dnes se platební karty vyrábějí z odolných plastů o standardním rozměru 85,6 × 54 milimetrů. Vedle čísla karty je na nich uvedeno datum platnosti a trojčíslí na zadní straně u podpisového vzoru, které slouží jako bezpečnostní prvek při on-line platbách.

První platební kartu u nás vydala v roce 1988 Živnostenská banka

Každá karta má na zadní straně magnetický proužek, na kterém jsou uložena podstatná data, a nese takzvaný EMV čip. Díky němu netřeba potvrzovat totožnost držitele karty podpisem, ale stačí zadat PIN či u bezkontaktních karet jen přiložit k terminálu.

Kreditka není debetka

Přestože napohled stejné, fungují debetní a kreditní karty zcela odlišně. Debetní karta je určena k čerpání peněz z běžného bankovního účtu. Lze s ní platit v obchodech či vybírat z bankomatu jen do výše částky, kterou klient na účtu disponuje. Vedení karty zpravidla něco stojí, většinou pár desítek korun měsíčně.

K některým debetkám se vážou různé benefity, jejich součástí je například cestovní pojištění.

Jak chránit kartu před podvodníky

  • Mějte svou kartu neustále pod dohledem, nenechte ji nikým odnést.
  • Nezaznamenávejte PIN na kartě, v mobilu, v peněžence ani jinde.
  • Dávejte pozor, ze kterého bankomatu vybíráte – zda na něm nejsou provedeny podezřelé úpravy nebo se kolem něj nepohybují divní lidé.
  • Při zadávání PIN kódu dávejte pozor, ať se nikdo nedívá.
  • Platební transakci neuskutečněte, pokud máte podezření, že něco není v pořádku.
  • V případě podezřelé aktivity na vašem účtě bezodkladně informujte banku a postupujte dle jejích pokynů.
  • Při platbě kartou na internetu si ověřte důvěryhodnost serveru, zaměřte se na symboly vydavatelů platebních karet (Mastercard SecureCode nebo Verified by VISA).

Prostřednictvím kreditní karty půjčuje banka klientovi peníze do výše schváleného limitu. Pokud klient tento úvěr nesplatí v bezúročném období, jehož délka se u jednotlivých bank pohybuje kolem 50 až 55 dnů, musí počítat s nemalým úrokem, zhruba kolem 20 procent.

„Nedoporučuji vybírat kreditní kartou peníze z bankomatu. Vydavatelé karet si totiž za výběr účtují vysoký poplatek, a navíc může být vybraná částka okamžitě úročena bez ohledu na bezúročné období,“ upozornil Adam Kusý z mBank.

Kreditka má spoustu výhod, ne vždy je první volbou

Kdy se vyplatí nakupovat s kreditní kartou a kdy je naopak výhodnější vzít si jinou formu úvěru?

K placení kreditní kartou se váže řada výhod, například tzv. pojištění nákupu, které se vztahuje na některé ve smlouvě vyjmenované druhy zboží. Je součástí některých karet nebo je lze dokoupit za nízký měsíční paušál. Banky k němu nabízejí i další benefity, například za kupujícího vyřídí případnou reklamaci.

Kreditka je bezesporu dobrý sluha, dokud ji využíváte jen jako krátkodobou půjčku, tedy vyčerpanou částku uhradíte co nejdříve. V opačném případě, tedy nejste-li schopni peníze splatit v bezúročném období, volte raději jiné úvěrové produkty.

Na dlouhodobé splácení se nehodí ani čerpat kontokorent k běžnému účtu. Také se jedná o formu půjčky, která je úročena 15 až 19 procenty ročně podle počtu dnů, kdy klient kontokorent čerpá. Dlouhodobě využívat přečerpání účtu je tedy opět nevýhodné.

Při koupi dražšího zboží vám obchodník nabídne nákup na splátky. Tyto nabídky spoléhají na to, že si zákazník chce zboží hned odnést, a jejich úrokové sazby bývají zpravidla vyšší než úroky bankovních produktů. V tom případě je tedy výhodnější vzít si spotřebitelský úvěr s průměrnou úrokovou sazbou kolem devíti procent. Na rozdíl od kreditky, jejíž splátka se proměňuje v závislosti na výši čerpaného úvěru, je splátka spotřebního úvěru každý měsíc stejná a splácení si lze dobře naplánovat.

Reklama

Související témata:

Související články

Každý druhý Čech platí na internetu kartou

Rok od roku roste počet Čechů, kteří využívají internetové i mobilní bankovnictví. Polovina lidí běžně kartou platí své nákupy na internetu. Ukázal to průzkum...

Výběr článků

Načítám