Zjistit, jak velké je riziko povodně v dané lokalitě, je velmi jednoduché. Umožňuje to aplikace České asociace pojišťoven (ČAP). „Mapa povodňových zón je veřejně přístupná na webových stránkách ČAP,” uvedla pro Právo Renata Čapková z České podnikatelské pojišťovny (ČPP).

„Informace dostupné prostřednictvím portálu ČAP jsou určeny výhradně pro soukromou potřebu veřejnosti a informace není zpoplatněna,” doplnil Jan Šepek z ČSOB Pojišťovny.

Povodňová mapa

„Pro celé území České republiky byla zpracována povodňová mapa, která podrobně projektuje rozliv velké vody podle její síly,” uvedla pro Právo Eva Svobodová z Uniqy.

„Podstatou map je zařazení každého objektu do některé ze zón n-letosti, tzn. ke každému objektu je přiřazena informace, kolikaletou vodou je místo ohroženo. Termín stoletá nebo padesátiletá voda jsou veřejnosti známy, jejich význam ale už méně. Ohrožení stoletou vodou neznamená, že v daném místě dojde k povodni jednou za 100 let, ale že pravděpodobnost výskytu povodně během jednoho roku je přibližně jedno procento, u padesátileté vody je pravděpodobnost dvouprocentní, u desetileté vody je to 10 procent apod.,” upřesnil Šepek.

Dodal, že v reálu pak může dojít k situaci, kdy v odstupu pěti let vzniknou dvě povodně přesahující svým rozsahem stoletou vodu, jako tomu bylo v letech 1997 a 2002.

Do nepojistitelné zóny se dostanou zhruba tři až čtyři procenta ze všech nemovitostí Zdeněk Hruška, Generali

Povodňové mapy jsou pravidelně aktualizovány. „V roce 2014 se povodňové mapy aktualizovaly, nově vycházejí z přesnějšího modelu terénu, pokrývají až 30 tisíc kilometrů vodních toků, zmapovány byly i malé toky s plochou povodí 5 km2,” uvedl pro Právo Milan Káňa z Kooperativy. Mapy zahrnují i vliv nadměrných srážek, které mohou způsobit lokální záplavu nebo negativně ovlivnit případnou povodeň. „V krajských městech jsou zohledněna protipovodňová opatření vybudovaná do roku 2009,” doplnil Káňa.

Čtyři rizikové zóny

Z povodňových map kromě jiného vycházejí i pojišťovny při rozhodování, jak velké riziko povodně v dané lokalitě hrozí. „Při stanovení rizikovosti konkrétních objektů vycházíme primárně z povodňových map, které využívají všechny členské pojišťovny ČAP, ty pak doplňujeme o své vlastní historické zkušenosti s danou lokalitou,” uvedl pro Právo Zdeněk Hruška z pojišťovny Generali.

Výročí 15 a 20 let od velkých povodní v Čechách a na Moravě
  • Celkové škody z povodní v ČR činily v roce 2002 asi 75 miliard korun, v roce 1997 asi 63 miliard korun.
  • V roce 1997 kryly pojišťovny necelých 20 procent národních škod, v roce 2002 to už byla téměř polovina.
  • Povodně se lišily charakterem – v roce 1997 postihly více venkovské oblasti s převažující zemědělskou činností a menší města, o pět let později to byly velké obytné i průmyslové aglomerace, kde je vyšší propojištěnost.

Česká republika je rozdělena do čtyř rizikových povodňových zón na základě stupně reálného rizika vzniku záplav a povodní.

V první rizikové zóně je riziko povodní prakticky zanedbatelné. „Jde o území nad úrovní tzv. pětisetleté vody. V této zóně se v Česku nachází zhruba 70 procent všech nemovitostí,” doplnil Hruška.

Druhá riziková zóna se již vyznačuje zvýšeným rizikem povodně, tzn. že oblast již někdy byla vodou zasažena. „Jedná se o záplavové území sto až pětisetleté vody,” uvedl Václav Bálek z Allianz.

Třetí riziková zóna je již zónou se středním nebezpečím výskytu povodní, odpovídá území tzv. padesátileté vody.

V lokalitách ve čtvrté rizikové zóně je již vysoké riziko ohrožení povodní, jedná se o oblast zasaženou tzv. desetiletou vodou. „V České republice se do této zóny dostanou zhruba tři až čtyři procenta ze všech nemovitostí,” uvedl Hruška.

Ve 4. zóně se proti povodni nepojistíte

Podle toho, do jaké zóny konkrétní nemovitost patří, se pojišťovny rozhodují, zda jejímu majiteli umožní sjednat pojištění proti riziku povodně. „Cena pojištění se pak mění s tím, jak roste riziko povodně a záplavy,” uvedla Ivana Buriánková z České pojišťovny.

„Klient musí počítat s tím, že čím vyšší je riziko povodní, tím vyšší je i pojistné. Navýšení je zhruba 30 - 35 procent u každé rizikové zóny,” doplnil Káňa.

Nemovitosti, které se nacházejí v první rizikové zóně jsou z pohledu pojištění proti tomuto riziku bezproblémové. Ve druhé a třetí rizikové zóně už pojišťovny k riziku povodně přistupují obezřetněji. „Druhá zóna se běžně pojišťuje s přirážkou, třetí pak s větší přirážkou a limitem pojistného plnění,” upřesnila Svobodová.

Čtvrtá riziková zóna je už prakticky proti povodni nepojistitelná. „Je však potřeba dodat, že nepojistitelnost se týká pouze samotné povodně. Majitel nemovitosti má možnost ji pojistit proti všem ostatním pojistným nebezpečím. Není tak pravda, jak se někdy mylně interpretuje,  že by ve čtvrté zóně vůbec nebylo možné dům pojistit,” upozornil Hruška.

Nicméně pojišťovny ke každému případu přistupují individuálně a může se stát, že i v tzv. nepojistitelné zóně s pojištěním proti povodni uspějete.

„Nemovitosti ve čtvrté povodňové zóně, nejsou bez šance na kvalitní pojištění. Riziko povodně nemusí být u všech nemovitostí nepojistitelné a přistupuje se k němu individuálně, na základě vyjádření odborníka pojišťovny. Například se vyloučí desetiletá, dvacetiletá voda nebo se stanoví limit pro riziko záplav a povodní nebo je možnost kombinace obojího. Současně se také samozřejmě zohledňují všechna provedená nebo plánovaná protipovodňová opatření apod.,” doplnila Buriánková.

Podobný přístup mají například v Kooperativě či pojišťovně Uniqa.

V Allianz máte šanci s pojištěním proti povodni ve čtvrté zóně uspět, pokud se váš byt nachází minimálně ve 2. patře.