Vyplývá to z průzkumu agentury Stem/Mark pro Raiffeisen stavební spořitelnu (RSTS) během něhož bylo osloveno napříč republikou více než pět set lidí, kteří se v poslední době aktivně věnovali vyřešení svého bydlení.

Dva ze tří dotázaných v průzkumu uvedli, že nebydlí ve svém, ale v pronájmu. Zhruba pětina respondentů si naopak nemovitost, ve které bydlí, koupila sama.

Pronájem nejčastěji využívají lidé mezi 30 a 44 lety. Mladí lidé častěji než starší dostali bydlení darem nebo jej získali v restituci. Moravané nemovitosti více dědí a Češi je spíš kupují.

Třetina respondentů uvedla, že se svým bydlením není příliš spokojena, každý dvanáctý je dokonce velmi nespokojen. Spokojeni jsou pak především lidé žijící na Moravě a lidé bydlící ve vlastním.

Sousedi nevadí, hluk ano

Sousedské vztahy v České republice podle průzkumu fungují dobře. Téměř čtvrtina dotázaných dokonce vzájemné vztahy označila za vřelé. Jen každý desátý člověk je považuje za chladné. Nejsrdečnější sousedské vztahy mají lidé v Čechách a v malých obcích.

Tím, co Čechy trápí mnohem více, je hluk. Dvěma pětinám z nich vadí špatná zvuková izolace, čtvrtině pak příliš hluční sousedi. Muži si nejvíce stěžují na nepořádek ve společných prostorách a nedodržování bezpečnosti.

Respondenti jsou také většinou přesvědčeni, že by rodiče měli dětem na bydlení spořitLenka Molnárová, Raiffeisen stavební spořitelna

Mladé lidi zase častěji obtěžuje kouř z grilování nebo pálení listí. Obyvatelům velkých měst více vadí neohlášené rekonstrukce.

Názor okolí na jejich bydlení alespoň částečně řeší téměř polovina respondentů, každého osmého naopak vůbec nezajímá. Na názor ostatních se nejčastěji ohlíží ženy, mladí lidé a obyvatelé malých obcí.

Vlastní bydlení bude méně dostupné

Trh s bydlením prožívá v posledních měsících velké turbulence. Zvyšují se ceny nemovitostí, pomalu ale jistě rostou i hypoteční úrokové sazby. Navíc některým lidem se podstatně zhorší možnost hypotéku získat kvůli zpřísnění pravidel pro její poskytování.

Možným řešením je i možnost společného bydlení dospělých dětí s rodiči. Podle průzkumu 84 procent dotázaných považuje společné bydlení s dětmi i po skončení jejich studia za zcela běžné. Většina nesouhlasí s tím, že by se děti měly od rodičů odstěhovat ihned po dosažení 18 let věku.

„Respondenti jsou také většinou přesvědčeni, že by rodiče měli dětem na bydlení spořit, protože jim to pak pomůže se dříve osamostatnit,“ uvedla Lenka Molnárová, tisková mluvčí RSTS.

Pochopitelně naprostá většina dotázaných (95 procent) je přesvědčena, že dospělé děti bydlící u rodičů by se měly finančně podílet na společných nákladech na bydlení.