Mnozí bankovní klienti ovládají své účty prostřednictvím internetového či mobilního bankovnictví. Někteří si však neuvědomují, že v online prostředí se otvírá prostor pro různé problémy, od nichž je jen krůček k ohrožení jejich financí.

„Různé osvětové akce nesou ovoce a lidé většinou podnikají alespoň nějaké kroky, aby se na internetu ochránili. Spíše než na vlastní chování ale zase spoléhají na programy. Téměř dvě třetiny lidí často aktualizují svůj antivirus, polovina používá firewall. To ale zdaleka nestačí,“ upozornil Miroslav Wolf, expert na kybernetickou bezpečnost společnosti Gordic.

ČTĚTE TAKÉ
Zneužití dobré pověsti i vybílení účtu na internetu si můžete pojistit

Dodal, že důležité je spoléhat se na vlastní hlavu a osvojit si základní postupy, které tuzemským uživatelům stále dělají potíže.

Někteří Češi třeba stále při vytváření hesel používají snadno odhalitelné kombinace. „Nebezpečná jsou jakákoliv hesla, která je možné jednoduše odhadnout z identity majitele. Tabu by měla být data narozenin, jména rodinných příslušníků nebo domácích mazlíčků,“ uvedl Wolf.

Řada lidí si to zřejmě uvědomuje – tři čtvrtiny respondentů tvrdí, že si vybírají hesla jiným způsobem.

Pro každý účet spojený s financemi je vhodné mít odlišné heslo. Jen každý druhý Čech však používá hesla různá.

Rizika však mohou číhat i jinde. Pokud už lidé vymyslí silná hesla, málokdy si je pak pamatují. Jeden člověk z pěti si je alespoň někdy zapisuje.

„Stačí ztratit mobil, ve kterém je heslo zapsáno, a zloděj se rázem dostane skoro všude,“ upozorňuje Wolf, podle kterého nefunguje ani snaha maskovat hesla například jako telefonní čísla.

Neznalost nahrává zlodějům

Podle Wolfa je také alarmující, že 56 procent uživatelů buď nepozná zabezpečené stránky, nebo bezpečnostní prvky kontroluje jen někdy. Podobná neznalost uživatele může přijít draho.

„Téměř pětina respondentů vůbec netuší, které znaky mají hledat, každý osmý se domnívá, že pokud je na stránce logo banky, jako ověření to stačí. Právě na to ovšem hrají všichni podvodníci, kteří lákají na podvodné účty. Nic netušící oběť zadá své přihlašovací údaje, jenže tím je prozradí někomu, kdo jí následně vybere účet,“ poukázal na častou chybu Wolf.

Jen 44 procent lidí pravidelně kontroluje bezpečnostní certifikát či ikonu zámečku. Na to však sází u podvodníků oblíbené phishingové útoky – například e-maily, které vyzývají k aktualizaci finančního účtu a hrozí jeho zablokováním. Uživatele zavedou na stránku, která se tváří jako klasické internetové bankovnictví a požaduje zadání hesla.

Pokud člověk včas nezjistí, že se jedná o nezabezpečenou stránku, dává své klíčové údaje k dispozici online zlodějům.

Mladí jsou lehkovážnější

Zabezpečení si častěji hlídají muži. Zvýšená opatrnost se ale bohužel netýká mladých lidí. Ve srovnání s ostatními věkovými skupinami dopadli dokonce nejhůře – zabezpečení si kontroluje jen 38 procent respondentů do 29 let. U lidí mezi 30 a 44 lety na něj vždy hledí 46 procent z nich, u lidí nad 45 let ho kontroluje každý druhý.

A jak tedy zabezpečenou stránku rozpoznat? „Stránku se zašifrovaným přenosem informací mezi uživatelem a serverem, prostřednictvím protokolu HTTPS lze identifikovat buď podle toho, že vedle webové adresy je vyobrazen zamčený visací zámeček, nebo podle toho, že její webová adresa začíná na https:// namísto běžného http://,“ poradil Wolf.