Průzkum provedený na reprezentativním vzorku 525 lidí v ČR ukázal, že čtvrtina Čechů má již závěť podepsanou či ji určitě plánuje napsat. Stejný počet lidí to však zcela zavrhl. Ostatní jsou nerozhodní. Závěti se píšou víc v Praze než v menších městech.

Nejvíce plánují nebo už mají závěť vysokoškoláci, nejméně vyučení lidé. Třicet procent lidí počítá s charitativním odkazem v rámci závěti, třicet procent respondentů to odmítlo.

S darováním neziskovým organizacím počítá téměř polovina lidí, kteří přispívají na dobročinné účely během života. Takových dobrodějů anebo lidí, kterým nezůstali žádní příbuzní a nechtějí nechat propadnout svůj majetek státu, stále přibývá.

Propadlo 273 miliónů 

„Letošní rok je co do počtu darů ze závěti vůbec nejvyšší a je tu jasně patrný narůstající trend,“ uvedl Jan Gregor, mluvčí již dvouleté kampaně www.zavetpomaha.cz, za kterou stojí pětadvacet největších českých neziskových organizací.

„Podle Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových propadlo loni 273 miliónů korun po lidech bez dědice či bez závěti,“ doplnil Gregor s tím, že průzkum představily organizace v rámci oslav Mezinárodního dne závětí, který připadá na 13. září.

V roce 2012 přišel zlom a našli se tací, kteří v závěti odkázali část majetku neziskovým organizacím Jan Gregor, zavetpomaha.cz

Zatímco v Česku je darování ze závěti zatím spíše novinkou, na západ od nás je již zaběhnutou praxí. Ve Velké Británii či v Kanadě odkazuje na dobročinnost asi 20 procent lidí.

V sousedním Německu je to 16, v Rakousku pak 15 procent lidí. Britové v roce 2015 odkázali charitám přes 2,3 miliardy liber. Lidé takto nejvíce podporují výzkum ve zdravotnictví (43 %), organizace pomáhající zvířatům (14 %), ochranu přírody (8 %) nebo lidi s handicapem (8 %).

„Dříve to v Česku vůbec neexistovalo. V roce 2012 přišel zlom a našli se tací, kteří v závěti odkázali část majetku neziskovým organizacím. V roce 2014 už to začalo stoupat a letos by se dle mých odhadů dalo už hovořit o desítkách dárců. Zmíněným zemím se však ještě ani vzdáleně nedokážeme vyrovnat,“ komentoval reálné dárcovství ze závěti v tuzemsku Gregor.

„Souvisí to s jinou legislativou, ale pravděpodobně i s vyšší kulturou přípravy na poslední věci. Ve všech jmenovaných státech totiž závěť sepisuje mnohonásobně více lidí než v Česku. Tady se tyto otázky odsunují a vytěsňují,“ myslí si Tomáš Vyhnálek z Člověka v tísni.

Poslechla přání zemřelého syna

Právě tato organizace se ovšem letos dočkala třímiliónového daru od paní Ladislavy Šilhanové z Prahy. Tuto lékařku postihla během života ta nejhorší možná ztráta, když v roce 2001 přišla o jediného syna Filipa.

Filip Šilhan byl fotograf, filmař a spisovatel a také člen unikátního partnerství válečných zpravodajů a humanitárních pracovníků, kteří stáli za vznikem organizace Člověk v tísni.

„Aby uctila jeho památku a pokračovala v tom, co on začal, rozhodla se nás prostřednictvím své závěti podpořit. Velmi si jí vážíme nejen proto, že odkázala peníze na naše projekty a umožnila nám pomoci ještě více lidem, ale také proto, že přesto, nebo možná právě proto, že ji v životě potkala velká tragédie, myslela i na druhé. Svou závětí po sobě zanechala i dar dalším generacím. Pomáhala tak druhým nejen za života jako lékařka, ale i po něm,“ dodal Vyhnálek.