Při odchodu do předčasného důchodu hraje roli především ekonomický status člověka v době, kdy se o důchodu rozhoduje. Pokud je nízký, má člověk tendenci odcházet do penze dříve. Roli hraje i délka dožití.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Naopak u lidí s vysokým ekonomickým statusem a pracovně efektivních je výhodné si dobu odchodu do důchodu prodloužit, protože pak stoupá i koeficient, na jehož základě se penze vypočítává.

Výpočty probíhaly na základě poměru toho, kolik člověk odvedl během života na důchodové pojistné a jakou penzi pak skutečně má. Výši penze ovlivňují odvody pojistného i doba, po kterou ho člověk platil.

Ve stanoveném důchodovém věku přitom do penze v Česku chodí víc než dvě třetiny lidí. Pokud zvolí předčasný důchod tak proto, že dlouhodobě nemohou najít práci. Dřív jde do penze 30 procent lidí, jen minimum volí opačnou variantu, tedy pracovat déle.

Pět let před termínem

Odchod do penze pět let před termínem je výhodný téměř pro pětinu mužů a pro asi šest procent žen. Podle zprávy se zhruba pěti procentům osob vyplatí nastoupit do důchodu o čtyři roky dřív a pěti procentům pak o tři roky dřív. Pro desetinu lidí je výhodné jít na odpočinek předčasně o dva roky, pro šestnáct procent o rok.

V Česku je možné jít do penze až pět let před stanoveným důchodovým věkem. Pokud člověk nastoupí na odpočinek předčasně, krátí se mu důchod. Pokud jde naopak později, pobíraná částka se zvedá o určitý koeficient. "Při přesluhování má i relativně malé zvýšení koeficientu, respektive nastavení nějaké formy mírné progrese výrazný potenciál zvýšit motivaci k odložení odchodu do starobního důchodu do vyššího věku," uvádějí autoři analýzy.