Nové domy se staví dál i v místech, kde řádila velká voda

Starousedlíky v zaplavovaných oblastech drží kořeny, přespolní zase přitahuje cenová dostupnost bydlení a víra, že tak velká povodeň už neudeří.

„Jednáme již se dvěma vážnými zájemci, dalších pětadvacet během pouhého měsíce volalo,“ potvrdil Právu stavební podnikatel Petr Straka z mělnických Brozánek. Ve vedlejším Hoříně staví na místě dřívější rozpadlé usedlosti pět řadových rodinných domů s bezprostředním výhledem na povodňovou zeď.

Domky u ní začala Strakova firma nabízet 13. června, tedy v době, kdy hasiči ještě z ulice dočerpávali vodu, a jen pár dní poté, co Hořín před vodou kapituloval.

Při zběžném prohlížení nabídek nového bydlení je to pro zájemce lákavé. Jen 30 km od Prahy, coby kamenem dohodil od malebného Kokořínska. Necelých 160 m² užitné plochy s kuchyňskou linkou a spotřebiči za 3,5 miliónu korun, včetně pozemku a daně.

Jenže. Celá ulice se krčí za šedivou neprostupnou hradbou. Dvouapůlmetrová stěna se jako memento táhne od zdymadla podél kritického břehu.

I když byla vybudována před čtyřmi lety v reakci na ještě větší povodeň v roce 2002, jak informují cedulky, jimiž je ověšena, tak hladina letos rozvodněného Vraňansko-hořínského kanálu u soutoku Labe a Vltavy překonala výšku zdi o dvacet centimetrů.

„Máme papír potvrzující, že místo je vyjmuté ze záplavové oblasti. Povodeň zaplavila jen základy budoucích domů,“ uklidňuje Straka.

Bezprostředně po povodni však bylo na místě vidět, že voda po staveništi rozházela palety s tvárnicemi, zpřevracela mobilní toalety. Již obývaný rodinný dům stojící rovněž u povodňové zdi, hned vedle výstavby řadovek, měl vypláchnuté přízemí do téměř tří metrů.

Stejně dopadly od staveniště o něco vzdálenější, dosud nezkolaudované novostavby, které stojí v dolíku na místě dříve zasypaného koryta. I na ně lidé dostali papír, že mohou stavět. „S pojistkami domů ale nebude problém, to máme zajištěno,“ ujistil Straka. Rámcově vzato to tak může být, jenže tyto pojistky stejně zkrátka stojí na vodě.

Desítky vyplavených obyvatel mi potvrdily, že když už pojistky horko těžko sehnaly, tak jim pojišťováci otevřeně řekli, že mají ty nejdražší sazby s nejnižšími limity krytí. Nebo pojišťovny škodu vyplatí v plné nárokované výši, ale poté smlouvu vypoví.

„Řekněte mi, kde dnes nehrozí zaplavení, například z malého potoka nebo z polí? To by se už nemohly rodinné domy stavět téměř nikde,“ namítl Straka.

A tak třeba v Letech u Dobřichovic nyní vzbuzuje vášně chystaný projekt Magnolia. Investor zde chce postavit v těsné blízkosti protipovodňové hráze šest budov s celkem 42 byty.

Letos se na rozdíl od povodně v roce 2002 sice Berounka v Letech ani v sousedních Řevnicích přes hráz nedostala, plánované místo výstavby bytů ale stejně bylo zaplaveno spodní vodou. „Zuby nehty se tomu bráníme. V případě krizové situace bychom neměli tolik lidí ani kam odvézt,“ řekla k tomu Právu starostka Letů Barbora Tesařová.

Nový územní plán, který by měl být hotov na přelomu let 2015 a 2016, by už měl podle ní další výstavbu bytových a rodinných domů v záplavových oblastech Letů omezit.

„Věděli jsme dobře, jaká tu byla situace v roce 2002. Váhali jsme, ale nakonec jsme si řekli: proč bychom utráceli milióny za nový pozemek, když už jeden hezký, byť u vody, máme?“ řekla Právu mladá energická žena z domku v Řevnicích, kde žije s rodinou po přestavbě dřívější chaty.

Zahradu měli při červnové povodni pod vodou, do domu se jim ale na rozdíl od sousedů nedostala díky terénním úpravám, které udělali při přestavbě před pěti lety.

„Pozemek jsme zvýšili o metr a půl, navíc máme vysokou podezdívku a nemáme sklep. Kdyby ale byla povodeň jako v roce 2002, do domu by se dostala voda i nám,“ uvedla žena.

Například v Kozárovicích u Lužce nad Vltavou vzala povodeň jedné rodině v roce 2002 dům úplně, ale stejně si nový postavili na stejném místě. Letos je to vypláchlo navzdory tomu, že byl výše i s podezdívkou. A tak opět opravují, a udeří-li další povodeň, budou opravovat zase.