V tomto období totiž nemá možnost bez vysokých sankcí změnit program u dodavatele nebo jej vyměnit za jiný.

To, zda lidé uzavřením dlouhodobější fixační smlouvy uspoří, je podle odborníků velmi těžké určit.

„Reálné jsou obě varianty, vidím to tak 50 na 50,“ řekl Právu analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.

Pokud by úplně zkolaboval systém emisních povolenek, může podle něho cena elektřiny klesnout až k 35 eurům za megawatthodinu. „Pak by se fixace nevyplatila. Není to ale otázka trhu, ale spíše politická,“ uvedl dále pro Právo Hatlapatka.

Může se také stát, že se podaří obchodování s povolenkami nastavit tak, aby jedna stála 10 až 15 eur, a potom by naopak ceny elektřiny rostly.

Nešlo by reagovat na vývoj na trhu

Nevýhodou fixace podle Hatlapatky je ale i fakt, že zákazník se musí upsat například na dva roky a nemůže vůbec reagovat na vývoj na trhu. „Je třeba zamyslet se nad tím, zda se ztráta flexibility v konkrétní nabídce vůbec vyplatí,“ prohlásil.

Pokud navíc zákazník smlouvu s fixní cenou podepíše, musí u mnoha dodavatelů počítat s tím, že se smlouva automaticky prodlouží, pokud ji včas nevypoví.

Uvázán ke svému dodavateli tak může zůstat ten, kdo opomene ukončit smlouvu, i na další rok.

Porovnejte si úspory na kalkulačce cen elektřiny

Snížení cen pro domácnosti by napovídala i situace na trhu s uhlím. Kvůli těžbě břidlicového plynu v USA, která v posledních letech zaznamenává mimořádný rozmach, se stalo tamější uhlí pro americké odběratele příliš drahým a těžařům nezbylo než je vyvážet.

„V posledních přibližně 18 měsících výrazně roste dovoz uhlí z USA do Evropy. Americké uhlí se dostalo mimo cenu pro americké elektrárny, které se začaly přeorientovávat z uhlí na plyn. Spojené státy uhlí vyvážejí do jiných oblastí, a to i za ztrátovou cenu. Cena energetického uhlí v Evropě nyní činí asi 90 dolarů za tunu, ještě v roce 2011 to bylo 130 dolarů za tunu. Od té doby cena uhlí stále klesá, loni na podzim byla na úrovni 95 až 100 dolarů za tunu,“ řekl Hatlapatka.

V cenách energií na trhu se to podle něho začíná výrazně projevovat. V Německu stojí nyní elektřina 38 až 39 eur za megawatthodinu, což je výrazně níž než před dvěma lety nebo loni. „Se zpožděním se to bude promítat i do cen pro domácnosti,“ dodal.

Pokles cen elektřiny očekává v důsledku dovozů amerického uhlí i analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. „Během následujících let ceny energií pro domácnosti budou klesat,“ řekl Michl.