Tato varianta je už delší dobu oblíbená například na Slovensku. V Česku minulý týden druhá největší pojišťovna na trhu Kooperativa představila produktovou novinku Penze s garancí, která garantuje zhodnocení vložených prostředků – minimálně ve výši technické úrokové míry 2,4 procenta p. a.

K ní bude pojišťovna ještě připisovat podíl na zisku, například za poslední čtyři roky klienti Kooperativy získali každoročně výnos ve výši čtyř procent. Vedle toho pojišťovací ústav nabízí i možnost investování do deseti tržních fondů.

Nový produkt Kooperativy je svým zaměřením hlavně spořicí, nikoliv pojistný – za vložené peníze (minimální měsíční pojistné je 400 Kč) člověk získá jen pojistné krytí ve výši 10 000 Kč pro případ smrti. Za případná další pojistná krytí si ale klient musí připlatit.

Garantovaný úrok 2,4 procenta p. a. je také fakticky mírně snížen o měsíční poplatek 40 Kč za vedení smlouvy.

Proti spoření ve druhém pilíři je ale velkou výhodou novinky flexibilita. „Klienti mohou měnit výši pojistného, případně si peníze v průběhu pojištění vybírat nebo dokonce platby po dohodě s pojišťovnou přerušit,“ sdělil Právu mluvčí Kooperativy Milan Káňa.

Nabízené pojištění se spořením na stáří si člověk musí sjednat minimálně na 10 let. Pojistné plnění, tedy naspořené prostředky, si klient může podle Káni nechat vyplatit jednorázově, nebo může zažádat o výplatu pravidelného důchodu, přičemž si z obou variant může vybrat až do konce pojistné doby.

80 procent Čechů sází na penzijní připojištění

Za klíčový nástroj pro zabezpečení na stáří nicméně Češi považují penzijní připojištění. Vyplývá to mj. z průzkumu mezi lidmi ve věku 18 až 50 let, jehož výsledky v pondělí zveřejnila Česká asociace pojišťoven (ČAP).

„Celých 80 % procent Čechů vidí jako stěžejní nástroj svého zajištění na stáří penzijní připojištění,“ uvedla ČAP v tiskové zprávě.

Penzijní připojištění má sjednáno celkem 71 % respondentů, přičemž důvodem pro sjednání bylo ze 70 % jasné vlastní rozhodnutí, a to zejména u osob s vyššími příjmy. Naopak v nižší příjmové skupině do 10 tisíc Kč měsíčně bylo častěji impulzem pro sjednání doporučení poradce nebo příbuzných.

Do druhého pilíře penzijní reformy plánovalo vstoupit jen 6 % odpovídajících. Přes všechna možná doporučení finančních poradců odmítají do druhého pilíře vstoupit zejména vyšší příjmové skupiny (71 %). Naopak nejvíce potenciálních klientů pro druhý pilíř je ve věkové skupině do 30 let a zároveň 43 % nerozhodnutých respondentů je ve skupině lidí s příjmem do 10 000 Kč, upozornila ČAP.

Tito lidé přitom mají zpravidla jen minimální znalosti o fungování kapitálových trhů, do kterých budou penzijní fondy bez garance neprodělku pro klienta v rámci druhého pilíře svěřené úspory na stáří investovat.