Včera zveřejněná revize růstu HDP sice žádnou změnu nepřinesla a potvrdila původní odhady, že ekonomika Spojených států rostla v prvním čtvrtletí o 1,8 procenta. Trh však počítal s tím, že revize původní odhady zvýší, a to minimálně na 2,2 procenta.

Co více, podle včerejšího reportu amerického Úřadu pro ekonomické analýzy zaznamenal korporátní sektor v USA první pokles zisků od konce roku 2008, kdy Spojené státy naplno zasáhla finanční krize. Zisky firem klesaly o 0,9 procenta a za uplynulých devět měsíců tak vzrostly o pouhé jedno procento.

Jedním z důvodů zhoršení situace v korporátním sektoru je pravděpodobně růst cen výrobních nákladů, který souvisí především se situací na komoditním trhu. Nejbolestivěji na firmy doléhá nárůst cen pohonných hmot, který je výsledkem prudkého zdražení ropy. Průměrná cena benzínu ve Spojených státech v květnu vystoupala na 4 dolary za galon (3,785 litru), a je tak vůbec nejvýše od poloviny roku 2008, kdy se krátce vyšplhala až na 4,18 dolaru. Nárůst cen benzínu v posledních měsících je enormní. Ještě loni v září se totiž jeden galon prodával za 2,70 dolaru a během devíti měsíců podražil o téměř 50 %.

Růst cen výrobních nákladů přitom firmy nejsou schopny naplno promítnout do cen svých koncových výrobků. To potvrzuje i nedávný průzkum newyorské pobočky Federálního rezervního systému, podle kterého v okolí New Yorku až 70 % podniků hlásilo nárůst vstupních cen, zatímco ceny finálních produktů zvyšovala necelá třetina respondentů. Firmám se tak snižují ziskové marže a budou-li klesat i nadále, úspory, které mohou začít hledat, se projeví například na zhoršení situace na pracovním trhu. Určité náznaky tohoto procesu lze pozorovat již nyní, když v USA začaly opět stoupat počty nových žadatelů o podporu v nezaměstnanosti.

Evropu může potkat podobný osud

Velmi podobná situace nyní panuje také v Evropě. Výsledky indexu nákupních manažerů, který pravidelně zveřejňuje společnost Markit Economics, naznačily, že expanze firem působících ve výrobním sektoru zaznamenala největší útlum za poslední více než dva roky. Evropské společnosti sice dále zvyšují svou výrobu, míra jejího růstu je ale daleko nižší, než v minulém měsíci.

Podobný signál přišel během týdne také z Německa, kde byl zveřejněn index mnichovského institutu Ifo, který se v průzkumu dotazuje více než 7 000 německých podniků na aktuální situaci a jejich výhled do budoucna. Podle Ifo indexu je nyní propast mezi aktuálním stavem a výhledem německých podniků nejhlubší od konce roku 2008, což naznačuje, že by v druhé polovině roku mohla německá ekonomika začít slábnout.