Země G20 řeší v Moskvě měnové války

V pondělí proběhlo zasedání ministrů financí eurozóny. Jedním z témat diskuze byl i negativní vliv silného eura na konkurenceschopnost evropských vývozců a následná těžší obnova výkonnosti křehké evropské ekonomiky. Euro od ledna výrazně posílilo vůči ostatním měnám, poté co se rozplynuly obavy ohledně budoucnosti existence společné měnové unie.

Hlavním iniciátorem debaty vlivu silného eura na evropské hospodářství byla Francie, která již minulý týden začala apelovat na to, aby ECB stanovila maximální výši eura vůči dolaru ve střednědobém horizontu. Dle pondělních slov Pierre Moscovice, francouzského ministra financí, by měl měnový kurz odrážet skutečný fundamentální stav ekonomiky a nebýt nástrojem spekulací. Dále dodal, že by chtěl, aby Evropané prezentovali na pátečním setkání zemí G20 v Moskvě společný plán ochrany eura před nadměrným posilováním. Společný názor s Francií, jak již bývá zvykem, nesdílí Německo.

Berlín se vyjádřil, že země jako Francie takovýmto jednáním jenom odvracejí pozornost od skutečných problémů svých ekonomik. Tvrdí, že konkurenceschopnost vývozců neoživí slabší euro, ale strukturální změny v ekonomice. Dodal, že zasahování centrální banky do měnového kurzu by ve výsledku vedlo jenom k inflaci. Pravil, že na problematiku silnějšího eura je potřeba se dívat ze všech úhlů pohledu. Na jedné straně si sice exportéři pohorší, na straně druhé bude levnější dovoz, a to hlavně energetických surovin, což by mohlo stimulovat ekonomický růst. Většina ministrů financí společné měnové unie se zatím tváří, že intervenci Evropské centrální banky (ECB) proti silnému euru nepodpoří.

Paříž možná ale jenom využívá aktuální situace silnějšího měnového kurzu, aby pak měla výmluvu, proč nesnížila zadlužení svých veřejných financí. Podle pravidel Evropské unie by strukturální deficit neměl překročit hranici tří procent hrubého domácího produktu. Jestliže prognózy naznačují, že Francie není schopna cíl splnit, měla by pro to učinit potřebná opatření. Německý ministr financí nenechává nic náhodě a již nyní požádal své poradce, aby vypracovali plán vhodných reforem pro Paříž. Francie je druhá největší ekonomika společné měnové unie, proto si eurozóna nemůže dovolit, aby se země dostala do potíží.

Hospodářství dvou největších ekonomik společné měnové unie jsou odlišně citlivé na posilování měnového kurzu eura. Německo, které vyrábí produkty s vyšší přidanou hodnotou, je vůči silnému euru odolnější než Francie, jejíž vývozní artikly mají nižší přidanou hodnotu. Paříž ohrožuje dle studie Deutsche Bank kurz EUR/USD 1,22 a vyšší, zatímco Německo by mohl poškodit až kurz EUR/USD od 1,54 a více.

Prezident ECB Mario Draghi řekl, že banka bude dopady sílícího kurzu eura sledovat. Navíc ale podtrhl nezávislost banky v rozhodování o měnové politice, čímž chtěl vyvrátit domněnky, že by ho postoj Francie mohl přinutit ke snížení úrokových sazeb. Ačkoliv s klesající inflací v eurozóně se pravděpodobnost dalšího uvolňování měnové politiky zvyšuje.

V úterý skupina G7 vydala stanovisko, v němž potvrdila závazek zachovat tržně určované směnné kurzy. Fiskální ani měnová politika podle členů G7 nesmí usilovat o devalvaci měny. Tímto výrokem chtěla upozornit na situaci v Japonsku. Japonský jen od tamních parlamentních voleb oslabil vůči dolaru (USD) o 12 procent a vůči euru (EUR) o 15 procent.  Důvodem je pumpování peněz do ekonomiky japonskou centrální bankou. Ta se zavázala do konce roku 2013 nalít do hospodářství 1,1 biliónu USD, aby bojovala s deflací a oživila ekonomický růst (HDP).  Směnnými kurzy se bude koncem tohoto týdne v Moskvě zabývat schůzka největších zemí světa G20.

Japonsko si toto prohlášení paradoxně interpretovalo jako podporu jím prováděné politiky a jen oslabil. Jeden z představitelů G7 však tuto interpretaci Tokiu ozřejmil a prohlásil, že skupina G7 tím mínila vyslat obavy ohledně nadměrných pohybů jenu. Žádné extrémní závěry ze setkání se neočekávají, zejména proto, že měnové devalvace se aktivně účastní USA, Británie i Japonsko.

Britská centrální banka (BoE) ve středu zveřejnila svůj dvouletý výhled inflace a ekonomického růstu Anglie. Podle této zprávy se míra inflace nedostane na cílovou hladinu (2 procenta) dříve než v roce 2016. Nyní se cenová hladina nachází na úrovní 2,7 procenta.  Výhled ekonomického růstu se od poslední zprávy z října také zhoršil. Ekonomové si například od letošního roku slibují růst o pouhé procento. Nejvyšší inflace by měla přijít ve třetím kvartále roku 2013 a to až 3,2 procenta. Libra na tyto zprávy reagovala výrazným oslabením. Vůči euru oslabila za čtyři hodiny o 0,7 procenta a vůči dolaru až o procento. Velká očekávání se vkládají do nového guvernéra BoE Marka Carneyho, který by měl boj s inflací urychlit.

Špatná data HDP napříč eurozónou

Hrubý domácí produkt (HDP) Německa ve čtvrtém čtvrtletí mezikvartálně klesl o 0,6 procenta, nejvíce od nejhlubšího bodu globální krize v prvním čtvrtletí 2009, kdy se největší evropská ekonomika propadla o 4,1 procenta. V meziročním srovnání HDP Německa ve 4. kvartále vzrostl o 0,1 procenta. Německou ekonomiku v posledním kvartále loňského roku nejvíce ochromil slábnoucí export.

Francouzská ekonomika klesla ve čtvrtém čtvrtletí o 0,3 procenta. Většina analytiků očekává, že HDP Francie klesne i v prvním kvartále letošního roku a země se tak ocitne v recesi. Celkově druhá největší ekonomika eurozóny v roce 2012 stagnovala po růstu o 1,7 procenta v roce 2011. Ekonomický výhled Francie pro rok 2013 je nejistý. Podtrhl to i francouzský premiér Jean-Marc Ayrault, když řekl, že vláda kvůli slabému ekonomickému růstu zřejmě nebude schopna splnit letošní cíl deficitu veřejných financí.

Hrubý domácí produkt (HDP) české ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí mezikvartálně klesl o 0,2 procenta a meziročně se propadl o 1,7 procenta. Za celý rok 2012 klesla česká ekonomika o 1,1 procenta.

Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny v posledním čtvrtletí 2012 navázal na špatné výsledky největších ekonomik 17členného bloku jednotné měny Německa a Francie a v  mezikvartálním měření se propadl o 0,6 procenta. Evropská ekonomika tak zůstává v recesi. HDP celé EU se propadl o 0,5 procenta.

Ve srovnání 4. kvartálu 2012 s posledním kvartálem 2011 (meziroční srovnání) se HDP propadlo v eurozóně dokonce o 0,9 procenta a v EU o 0,6 procenta. Eurostat dodal, že rok 2012 byl prvním kalendářním rokem od zahájení sběru dat v roce 1995, kdy eurozóna nezaznamenala ani jeden kvartál ekonomického růstu.