Akciové trhy v rukách Kypru

Obchodní týden zahájily akciové indexy i společná měna eurozóny v červených číslech. Na druhé straně zlato, americký dolar (USD) a německé státní dluhopisy, symboly bezpečí a jistoty, posilovaly. Na základě podmínek, které Kypru uložili ministři financí eurozóny, měl středomořský stát uvalit jednorázovou daň ve výši 6,7 procenta na bankovní vklady do výše 100 tisíc eur a 9,9 procenta na vklady nad touto hranicí. Ostrované se tak měli podílet na své vlastní záchraně částkou 5,8 miliard eur.

Střadatelé ze zemí jižní Evropy se vyděsili, že byl v eurozóně založen nový precedent pro budoucí finanční záchrany problémových států v podobě zdaňování vkladů. Podmínky, se kterými Evropská unie (EU) přišla, vyvolaly obavy, že jižané přesunou své úspory do států s méně rizikovými finančními systémy, například do Německa. Přijetí této podmínky by znamenalo hrozbu pro finanční stabilitu dalších ohrožených států společné měnové unie. Vklady v eurozóně do 100 tisíc eur jsou teoreticky garantovány a analytici varují, že navrhovaná daň by tento princip popřela.

Klienti bank by tak mohli přestat věřit v garanci pro soukromé vklady ve všech členských zemích Evropské unie, čímž by se podkopal celý bankovní systém. Někteří tento krok EU dokonce nazývají "bankovní loupeží".

Pod tlak se tak dostaly evropské bankovní akciové tituly a nalomila se těžko obnovená důvěra regionu, když EU paralyzovala předchozí praxi, že vklady střadatelů jsou nedotknutelné.

Evropská unie (EU) se bránila, že tímto krokem chtěla jenom vynutit spoluúčast vkladatelů na záchraně země v přebujelém bankovním systému. Evropany uklidňovala, že Kypr je zvláštním případem a podobné praktiky u jiných zemí nebudou použity. Bohužel investory nepřesvědčila a na trzích panovala nejistota v průběhu celého obchodního týdne.

Obyvatelé ostrovního státu již o víkendu vyprázdnili bankomaty ve snaze dostat se ke svým penězům. Kyperský parlament diskutoval v pondělí a úterý o různých variantách návrhu EU a snažil se najít řešení, které by co nejméně negativně ovlivnilo drobné střadatele. Zákonodárci nakonec smetli celý návrh EU v úterý v noci ze stolu, v poměru 36 k 0, přičemž 19 poslanců se hlasování zdrželo. Prezident Nicos Anastasiades, který je sotva měsíc ve funkci, ještě v úterý večer zjišťoval, jaké jsou možnosti finanční pomoci od Ruska. Ve středu ráno letěl ministr financí Michael Sarris do Moskvy se žádostí o finanční pomoc. Na trzích se tak uprostřed týdne napětí na chvíli uvolnilo, protože vzplanula naděje, že Moskva Kypru finančně pomůže.

Odhaduje se, že ze 70 miliard eur uložených na Kypru patří až jedna třetina Rusům. Neustálý přítok nových peněz se již dříve přestal líbit některým členům Evropské unie. Středomořskému státu byla vyčítána podpora při praní špinavých peněz. Tento fakt vedl pravděpodobně Evropskou unii k nastolení bezprecedentních podmínek.

Kypr nejdříve požádal Rusko o 5leté prodloužení doby splatnosti půjčky ze současného termínu 2016 ve výši 2,5 miliardy eur a snížení stávající úrokové sazby ve výši 4,5 procenta.  I když sám Vladimir Putin označil podmínky Evropské unie za neférové, tak se Moskva s Kyprem nedomluvila.  Ruští investoři neprojevili zájem o kyperské podmořské zásoby zemního plynu ani o možnost investic do tamních bank. Ostrované navrhovali vytvoření státního podniku, do nějž by se převedla energetická aktiva. Tento subjekt by vydával dluhopisy ruským investorům, kteří by později měli možnost získat ve společnosti akciový podíl.

Kypr musí do pondělí vymyslet, jak sežene 5,8 miliardy eur, aby se k finanční pomoci ve výši 10 miliard eur od EU dostal a odvrátil kolaps finančního systému, který by mohl vést až k bezprecedentnímu odchodu země z eurozóny. Evropská centrální banka (ECB) dala Kypru rovněž čas do pondělí, aby se dohodl na mezinárodní záchraně, jinak zarazí vyplácení nouzových prostředků tamním bankám. Takový krok by téměř nevyhnutelně vedl ke krachu přinejmenším dvou největších bank. To by zranilo nepojištěné vklady nad 100 tisíc eur. V sázce je nyní celý finanční sektor, protože zemi patrně dojde hotovost a pak bude muset čelit devalvaci měny a nebude mít jinou možnost, než začít používat vlastní měnu.

17členný blok se tak ocitl v neprobádaných vodách poté, co Kypr jako první stát odmítá podmínky finanční záchrany. V případě bankrotu ostrova ve Středomoří, který tvoří 0,2 procenta HDP eurozóny, by investoři utíkali do bezpečných aktiv, jakými jsou německé či americké dluhopisy, zlato, americký dolar a japonský jen.