Shrnutí nejdůležitějších událostí 46. týdne v Evropě a USA

Ministři financí eurozóny se v pondělí nedohodli na uvolnění další finanční pomoci Řecku ve výši 31,5 miliardy eur. Ta měla být Aténám poskytnuta již v létě, nicméně věřitelé poskytnutí této půjčky až dosud oddalovali. Odvolávali se na to, že musejí počkat na závěrečnou zprávu inspekce tzv. trojky o pokroku, kterého jižané dosáhli v oblasti reforem. Ta byla ale před schůzí ministrům předána. Navíc Řecko minulý týden schválilo balík dalších razantních opatření i úsporný rozpočet na rok 2013. Avšak na scéně se objevil další problém, kvůli kterému v pondělí nedošlo k rozhodnutí o půjčce.

Ten spočívá v obavách, nakolik je i přes tvrdé škrty a reformy řecký dluh bez ekonomického růstu udržitelný. Řecko mělo podle původních plánů dosáhnout zadlužení ve výši 120 procent ročního HDP do roku 2020. Takovýto cíl se ale nyní zdá být vzhledem k současnému stavu tamní ekonomiky příliš ambiciózní.

Proto předseda Euroskupiny Jean-Claude Juncker po pondělním setkání euroskupiny řekl, že Řecko by mělo dostat na dosažení plánované výše zadlužení další dva roky. Tento návrh se nelíbil šéfce MMF Christine Lagardeové. Ta trvá na tom, aby Atény dosáhly požadované úrovně dluhu v původním termínu, protože prodloužení lhůty znamená pro MMF, jakožto jednoho ze tří hlavních věřitelů, další finanční náklady. Podle jejích slov MMF již udělal dost a k zajištění zvládnutelné úrovně řeckého dluhu by jižanům měly pomoci více země eurozóny a odepsat část svých pohledávek. O tom ale nechce slyšet hlavně Německo. A tak spor mezi věřiteli blokuje uvolnění finanční pomoci. Euro proto v pondělí vůči dolaru oslabovalo. Euroskupina má na programu pokračovat v řešení této otázky na schůzi 20. listopadu.

V úterý euro pokračovalo v poklesu vůči dolaru kvůli neshodám ohledně Řecka a dostalo se tak až na nové dvouměsíční minimum. Jelikož Aténám nebyla opětovně schválená finanční pomoc, museli si Řekové pomoci sami, a to prodejem krátkodobých (měsíčních, tříměsíčních) státních dluhopisů, aby se ubránili bankrotu. Aukce byla naštěstí úspěšná a Aténám se podařilo upsat dluhopisy ve výši přes čtyři miliardy euro. Odpoledne situaci na měnovém páru EUR/USD odlehčila zpráva německého listu Das Bild, podle kterého prý chce německá vláda poslat Řecku nejen tranši úvěru za druhý kvartál (o kterou se nyní hraje), ale také za třetí a čtvrtý. Celkově tedy přes 44 miliard eur.

Ve středu odpoledne ukázala data z USA, že poprvé po čtyřech měsících v říjnu klesly maloobchodní tržby. Spotřeba je hlavní složka HDP tamní ekonomiky, proto pokles tohoto indikátoru vedl k oslabení USD. Večer byl zveřejněn zápis ze zasedání americké centrální banky (Fed), které se konalo 23. a 24 října. Prozradil, že někteří členové měnového výboru americké centrální banky se domnívají, že příští rok bude nutné přikročit k dalšímu kvantitativnímu uvolňování měnové politiky. Americký dolar se po zprávě vydal prudce dolů, neboť další uvolňování znamená nákupy dluhopisů a znehodnocování měny.

Čtvrtek byl ve znamení zveřejňování HDP. Kromě eurozóny a jejích členských zemí publikovaly stav svého hospodářství v třetím čtvrtletí i ekonomiky střední Evropy.

Čtvrtek byl ve znamení zveřejňování HDP. Kromě eurozóny a jejích členských zemí publikovaly stav svého hospodářství v třetím čtvrtletí i ekonomiky střední Evropy.V Česku HDP mezikvartálně poklesl o 0,3 procenta a meziročně o 1,5 procenta. V Maďarsku HDP mezikvartálně klesl také, a to o 0,2 procenta a meziročně o 1,5 procenta. Na Slovensku byla situace lepší. Tamní ekonomika stále roste, a to o 0,6 procenta čtvrtletně a 2,2 procenta ročně.

Čtvrtek byl ve znamení zveřejňování HDP. Kromě eurozóny a jejích členských zemí publikovaly stav svého hospodářství v třetím čtvrtletí i ekonomiky střední Evropy.V Česku HDP mezikvartálně poklesl o 0,3 procenta a meziročně o 1,5 procenta. V Maďarsku HDP mezikvartálně klesl také, a to o 0,2 procenta a meziročně o 1,5 procenta. Na Slovensku byla situace lepší. Tamní ekonomika stále roste, a to o 0,6 procenta čtvrtletně a 2,2 procenta ročně. Co se týče samotné eurozóny, tak pozitivně překvapily ekonomiky Francie a Německa, které i když pomalu, ale pořád rostou. Obě dvě si ve třetím čtvrtletí polepšily o 0,2 procenta.

Čtvrtek byl ve znamení zveřejňování HDP. Kromě eurozóny a jejích členských zemí publikovaly stav svého hospodářství v třetím čtvrtletí i ekonomiky střední Evropy.V Česku HDP mezikvartálně poklesl o 0,3 procenta a meziročně o 1,5 procenta. V Maďarsku HDP mezikvartálně klesl také, a to o 0,2 procenta a meziročně o 1,5 procenta. Na Slovensku byla situace lepší. Tamní ekonomika stále roste, a to o 0,6 procenta čtvrtletně a 2,2 procenta ročně. Co se týče samotné eurozóny, tak pozitivně překvapily ekonomiky Francie a Německa, které i když pomalu, ale pořád rostou. Obě dvě si ve třetím čtvrtletí polepšily o 0,2 procenta. Ekonomika eurozóny jako celku se ale dostala do recese, kdy podruhé v řadě mezičtvrtletně klesla, tentokrát o 0,1 procenta.

Odpoledne investory šokovala  negativna data z trhu práce v USA, kde výrazně vzrostl počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Navíc klesla i průmyslová aktivita v oblasti Filadelfie. Ta byla totiž jednou z oblastí zasažených bouří Sandy, kde se ještě život nevrátil do starých kolejí. Navíc výrobní podniky jsou mírně pesimistické, protože neví, jak americká vláda vyřeší hrozbu fiskálního útesu, která straší americký rozpočet. Důležitá pro ně bude hlavně problematika daní, která může příští rok výrazně ovlivnit jejich zisky.

V pátek euro dopoledne oslabovalo, poté co šéfka MMF Lagardeová oznámila, že předčasně ukončí svoji návštěvu Asie, aby se příští úterý mohla účastnit mimořádné schůze euroskupiny ohledně financování Řecka. Napjatá situace kolem Atén a opětovné řešení evropských problémů na poslední chvíli jsou na finančních trzích zdrojem nejistoty a výprodejů.