Hlavní obsah

Přehled nejdůležitějších událostí minulého týdne v Evropě a USA

Novinky, Michala Moravcová, BOSSA.CZ

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ústředním tématem minulého týdne byly prezidentské volby v USA. Ty ovlivnily cenové pohyby nejen na měnových trzích, ale také na trzích komoditních a akciových. Vždyť volba amerického prezidenta znamená rozhodnutí o tom, kdo bude stát v čele největší světové ekonomiky nejbližší čtyři roky.

Foto: www.sxc.hu

Ilustrační foto

Článek

V pondělí euro pokračovalo v oslabujícím trendu z předchozího týdne, který byl zakončen velmi příznivými daty z trhu práce v USA. Pondělní důvěru v eurozónu navíc ochromily nedělní zprávy o tom, že Řecko a Portugalsko požádaly Světovou banku o odborné poradenství v jejich hluboké dluhové krizi. Po několika desetiletích se tak poprvé obrátily vyspělé státy na banku, která má primárně pomáhat chudým zemím. Oběma zemím již byly poskytnuty záchranné úvěry od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF), pro jejíž získání bylo podmínkou snižování zadlužení a aplikace ekonomických reforem. Atény se již se Světovou bankou domluvily, že budou vzájemně spolupracovat na zlepšení řeckého podnikatelského prostředí.

V úterý už byla na trzích cítit předvolební nervozita, a tak dolar mírně oslaboval. Všichni investoři netrpělivě očekávali výsledky prezidentských voleb. Kolem 22.00 hodin se vývoj na měnovém páru EUR/USD otočil, když se v amerických médiích začaly objevovat spekulace, že by mohl přece jenom vyhrát republikánský kandidát Mitt Romney, a to i navzdory tomu, že předvolební průzkumy až do poslední chvíle favorizovaly stávajícího prezidenta Baracka Obamu.

Ve středu ráno bylo již o prezidentovi USA rozhodnuto. Hlavou USA se již podruhé stal zástupce demokratické politické strany – Barack Obama. Dopolední oslabování dolaru dokreslovalo povolební situaci, kdy i největší fanoušci Mitta Romneyho, kteří do poslední chvíle doufali v jeho vítězství, se museli vypořádat s výsledky voleb.

Poté co trhy absorbovaly výsledky voleb, dostala Evropa studenou sprchu z Německa. Tam v září překvapivě klesla průmyslová produkce oproti srpnu až o 1,8 procenta. To je výrazně více než 0,5 procenta, což se podle agentury Reuters očekávalo. Je to důsledek slabší poptávky z ostatních zemí eurozóny. Čerstvá statistika tedy potvrzuje, že problémy států společné měnové unie tvrdě doléhají i na tohoto tahouna hospodářského růstu Evropy.

Náladu v Evropě nezlepšila ani zpráva Evropské komise, která ve středu snížila odhad ekonomického růstu pro eurozónu. Letos by ji měl čekat propad hrubého domácího produktu (HDP) o 0,4 procenta a v příštím roce zůstane téměř bez růstu, tedy na úrovni pouhého 0,1 procenta. Ještě letos na jaře byla její prognóza příznivější.

Hospodářský růst v eurozóně by se měl opět oživit až v roce 2014, kdy se začnou projevovat strukturální reformy, které podnikají země ohrožované dluhovou krizí. Komise také očekává, že rovněž míra nezaměstnanosti, která v září vystoupila na nové maximum 11,6 procenta, začne klesat až v roce 2014.

Obrovský propad eura po zprávách z Německa a po oznámení horšího ekonomického výhledu Evropské komise stabilizovaly až zprávy z Řecka. Tamní parlament schválil balíček dalších úsporných opatření ve výši 13,5 miliardy eur, který je podmínkou pro další finanční pomoc. O té by se mohlo rozhodovat již příští týden. Podmínkou pro odsouhlasení další půjčky Řecku ve výši 31,5 miliardy eur je dodání zprávy tzv. trojky o vývoji ekonomické situaci v této jihoevropské zemi.

Ve čtvrtek pokračoval příliv špatných zpráv z Německa. Na nepříznivá středeční data o objemu průmyslové výroby navázaly špatné údaje z německého vývozu. Ten v září kvůli recesi v zemích eurozóny propadl nejrychlejším tempem od konce loňského roku. Německý export do zemí eurozóny se v meziročním srovnání propadl o 9,1 procenta. Vývoz do zbytku světa naopak stoupl o 1,8 procenta. Export je tradičním motorem německé ekonomiky. Letos se zatím celkem držel díky tomu, že propad poptávky v Evropě kompenzovala silná poptávka z Asie. Aktuální čísla však ukazují, že propad ve výši 9,1 procenta již nárůst zahraničního vývozu jen ve výši 1,8 procenta nezachrání.

Ve čtvrtek odpoledne zasedala Evropská centrální banka (ECB). Ta ponechala základní úrokovou sazbu na nezměněné úrovni 0,75 procenta. Šéf ECB Mario Draghi na tiskové konferenci také potvrdil to, co již ve středu uvedla Evropská komise, a to že nic nenaznačuje tomu, že by se situace v eurozóně měla v dohledné době zlepšovat. Na druhou stranu se ale prý viditelně zlepšila důvěra na finančních trzích.

Foto: www.bossa.cz

graf

Reklama

Výběr článků

Načítám