Dle průzkumu, který agentura Reuters provedla, se dotázaní domnívají, že obavy z dalšího zpomalování ekonomického růstu převáží nad strachem z potenciálního růstu inflace, který by snížení sazeb mohlo vyvolat.

Hospodářský růst české ekonomiky již pociťuje dopady vládní konsolidace veřejných financí a slábnoucí poptávku po českém zboží ze strany evropských odběratelů. V prvním kvartále roku 2012 české HDP pokleslo v mezi-kvartálním srovnání o 0,8 procenta. Směrem dolů ho také táhne menší spotřeba domácností. Tyto poptávkové tlaky chladnou vlivem fiskálních opatření vlády. Rostoucí daně a pomalejší valorizace penzí ochuzují naše peněženky.

Česká národní banka se dosud bránila snižování úrokových sazeb, protože chtěla zejména předcházet růstu cenové hladiny a dosáhnout svého inflačního cíle: dvou procent v roce 2013. Dosavadní čísla ukazují, že inflace spotřebitelských cen v květnu zvolnila z dubnových 3,5 procenta na 3,2 procenta. Měnově-politická inflace, jež ukazuje celkový růst cen očištěný o primární dopad změn nepřímých daní, činila v květnu 2 procenta. Z inflačního pohledu by tedy už očividně nemělo ČNB nic bránit ve snižování úrokových sazeb.

Proti uvolňování měnové politiky hraje jenom oslabování české koruny vůči euru, což samo podporuje měnovou politiku prostřednictvím levnějších vývozů.