Hlavní obsah

Zlevnily televize, zdražilo kino či pošta. Srovnání cen s rokem 1985

Televize v roce 1985 stála 15 200 korun, průměrná hrubá mzda v té době přitom byla 2 920 Kč. Typický Čech tehdy musel na televizní přijímač šetřit nejméně pět měsíců. V roce 2018 mzda vystačila skoro na tři televizory, vyplývá z grafiky ČSÚ. Některých druhů zboží či služeb si ale naopak dnes Češi mohou dovolit pořídit méně než před 35 lety.

Zlevnily televize, zdražilo kino či pošta. Srovnání cen s rokem 1985

Průměrná mzda necelých 32 tisíc korun podle statistik odpovídá 2,88 televizoru s cenovkou 11 055 korun. V roce 2014 mzda vycházela přesně na dva televizní přijímače, v roce 2000 odpovídala hrubá mzda ceně jediného televizoru.

Český statistický úřad zveřejnil interaktivní grafiku, která ukazuje, kolik zboží a služeb šlo pořídit za průměrnou mzdu. Na křivce u televizorů je vidět několik výkyvů. Je to dáno tím, že do srovnání byly řazeny modernější (a dočasně dražší) televizory.

Televize je typickým příkladem zboží, které díky technologickému pokroku dramaticky zlevnilo a u kterého současně vzrostl technický standard - zvětšila se úhlopříčka, zlepšila kvalita obrazu, zvuku apod.

Podobný trend se týká i další elektroniky, ale konkrétně třeba u vysavačů nebo praček nebyl podle dat ČSÚ vývoj tak razantní.

Definice televize se pro účely statistiky mění
Typy televizorů jako položky, jejíž cenu statistici sledují, se během času významně měnily. Od roku 1984 se začal sledovat televizor barevný, v roce 1987 nejběžněji prodávaný typ, v r. 1990 jiný typ, v letech 1991-1992 barevný televizor bez dálkového ovládání, uhlopříčka 51 cm, v r. 1993 barevný televizor s dálkovým ovládáním, uhlopříčka 56 cm, v r. 2007 barevný televizor uhlopříčka 70-72 cm s teletextem. Od konce roku 2008 byly ceny odvozeny od vývoje cen barevného televizoru s LCD obrazovkou, od roku 2014 s úhlopříčkou 106 cm. Nyní jako model slouží televize s úhlopříčkou 101-110 cm (40 - 43' '), LCD LED obrazovkou a integrovaným DVB-T2 tunerem.
Zdroj: ČSÚ

Grafika ČSÚ porovnává i ceny potravin, piva, nebo třeba bot. U většiny druhů zboží a služeb platí, že si Češi mohou dovolit více. Často ne řádově, jako u elektroniky, ale třeba dvojnásobek (kožená obuv).

Méně dopisů i lístků do kina

Existují ale i výjimky, kdy kupní síla zůstala podobná nebo se dokonce snížila.  Například v roce 1985 stálo poslat dopis pouze jednu korunu, za průměrnou mzdu tak člověk mohl poslat 2 920 dopisů.

Dnes při ceně známky 19 korun za průměrnou mzdu pošleme dopisů výrazně méně - 1677.

Dalším příkladem jsou vstupenky do kina, které od roku 1985 výrazně podražily. Tehdy se za průměrnou mzdu dalo pořídit 292 vstupenek, nyní jen 253.

Statistici použili dobové ceny ve srovnání s průměrnou hrubou mzdou. Ve skutečnosti si typický Čech pořídí zboží a služeb o něco méně, než uvádějí čísla.

Jednak mu po zaplacení daní a pojistného na útratu zbude jen čistá, nikoli hrubá mzda, navíc asi dvě třetiny lidí berou méně než průměrnou mzdu.

Poměr ale nabízí alespoň relativní srovnání, jak výrazně od roku 1985 konkrétní zboží či služby zlevnily či zdražily. Poslední kompletní údaje o mzdách a cenách mají statistici z roku 2018.

 

Foto: Jan Handrejch, Právo

Anketa
Žije se vám lépe než v roce 1985, co se týče peněz?
Ano
73.2 %
Ne
26.8 %
Celkem hlasovalo 3519 čtenářů.
yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků