Hlavní obsah
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (vlevo) a ministryně financí Alena Schillerová (obě ANO) Foto: Petr Horník, Právo

Vyšší daň z nemovitosti? Obce zatím majitele šetří

Daň z nemovitosti tvoří jeden z důležitých příjmů obcí. Jedná se ročně téměř o 11 miliard, které plynou přímo do obecních rozpočtů. Obce mají navíc možnost si příjmy z této daně pomocí tzv. místního koeficientu značně vylepšit. Této možnosti ale využívá jen necelá desetina z nich.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (vlevo) a ministryně financí Alena Schillerová (obě ANO) Foto: Petr Horník, Právo
Vyšší daň z nemovitosti? Obce zatím majitele šetří

Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) je v České republice jedna z nejnižších daní z nemovitostí v Evropě a obce navíc velmi málo využívají možnosti, které jim legislativa dává. O zvyšování daně z nemovitosti ale ministryně financí Alena Schillerová (ANO) neuvažuje.

„Ačkoliv podíl daní z nemovitých věcí na daňovém mixu je u nás proti jiným zemím nižší, v tuto chvíli jejich úpravu neplánujeme,“ řekla Schillerová. K případným úpravám sazeb daně z nemovitých věcí, ať už směrem nahoru, nebo dolů, by podle ní mělo dojít jedině v rámci celkové reformy systému majetkových daní.

Obce si o koeficientu rozhodují samy

Z údajů Generálního finančního ředitelství (GFŘ) vyplývá, že letos z celkem 6250 obcí využilo možnost zvýšení daně jen 596 obcí.

Koeficient si mohou obce stanovit od roku 2009 v hodnotě dva, tři, čtyři nebo pět. Nejvíce obcí stanovilo i letos místní koeficient tradičně na hodnotu dva. Na hodnotě pět nechalo koeficient stejně jako loni jen 17 obcí, například Temelín, Dukovany, Vlkančice, Černošice, Hrušovany nebo Boží Dar.

„Vzhledem k tomu, že daň z nemovitosti je přímo využitelná pro rozvoj obcí, je skutečně na zvážení, zda zejména ve velkých městech, kde je mnoho neobsazených bytů, by neměly obce využít maximálního koeficientu, popřípadě zahájit jednání s ministerstvem financí ohledně jejího zvýšení,“ řekla Právu Dostálová.

V Praze a dalších městech je podle ní poměrně vysoké množství neobsazených investičních bytů, které k vlastnímu bydlení majitele neslouží. Navíc řada objektů nevyjmutých z bytového fondu slouží mimo Prahu k rekreaci. V některých zemích EU je v těchto případech daň z nemovitosti výrazně vyšší.

Pokuta za pozdní podání 

Daň z nemovitostí se skládá z daně z pozemků a z daně ze staveb a jednotek, jejichž sazby se odvíjejí od charakteru nemovitosti. Daň se poté násobí koeficientem, který je stanoven podle velikosti obce, a případně místním koeficientem. Jeho navýšením lze zvýšit sazbu daně u všech nemovitostí s výjimkou orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů.

Konečným termínem pro podání daně z nemovitých věcí byl letos čtvrtek 31. ledna. Daňové přiznání k dani z nemovitosti se ale podává jen jednou, a to po pořízení nemovitosti nebo v případě změny.

Pokud se poplatník opozdí s podáním daňového přiznání o více než pět pracovních dnů, je předepsána pokuta 0,05 procenta vyměřené daně, nejvýš však pět procent vyměřené daně. V případě, že by vypočtená pokuta byla menší než 200 korun, úřad ji nepředepíše.

„Nepřesáhne-li částka daně 5000 korun, je splatná celá do 31. května. Je-li daň vyšší než 5000 Kč, je splatná ve dvou splátkách do 31. května a do 30. listopadu. Poplatník ji ale může v termínu do 31. května zaplatit i najednou,“ vysvětlil Právu mluvčí GFŘ Lukáš Heřtus.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků