Článek
„Firmy i lidé čistší energetické zdroje jednoznačně podporují. Zároveň ale požadují, aby vláda při dalších svých krocích dbala jak na zachování energetické bezpečnosti, tak i zachování přijatelných cen elektřiny. Proto pro nás musí být varováním sousední Německo, kde kvůli probíhající energetické transformaci v poslední době elektřina rekordně zdražila,“ uvedl Dlouhý.
Podle analýzy HK za posledních 11 let ceny průmyslové elektrické energie včetně daní a poplatků vzrostly v Německu v eurech téměř o polovinu, zatímco v ČR klesly skoro o čtvrtinu. Německá středně velká firma ke konci loňského roku zaplatila za kilowatthodinu 2,3krát více než stejně velká firma v Česku.
Německo sází ve velkém na větrnou energii. S výkyvy se obtížně potýká přenosová síť.
Ačkoliv firmy nejvíce podporují obnovitelné zdroje a jádro, vidí v energetické koncepci ČR také místo pro uhlí – jde podle nich o druhý zdroj, který po jádru dokáže nejlépe zajistit přijatelné ceny a soběstačnost v energiích.
Názor domácností na uhlí není jednoznačný – na jednu stranu převládá názor, že životnost uhelných elektráren by neměla být prodlužována „do nekonečna“, ale na druhou stranu by neměly být ani okamžitě uzavřeny.
Dovážet energie nechtějí
Závislost Česka na dovozu surovin a elektrické energie ze zahraničí české domácnosti a firmy v průzkumu označily za nepřijatelnou, neboť by se projevila nejen drahou elektřinou, ale mohla by ohrozit i energetickou bezpečnost a stabilitu dodávek. ČR by podle nich měla využívat domácí zdroje energie.
„To, že jsme dnes energeticky soběstační a máme dokonce výkonovou rezervu, je pro nás pojistkou pro případ, že by došlo k náhlým výpadkům výkonu, ať už z důvodu nucených odstávek elektráren, přičemž v posledních letech jich bylo z různých důvodů dost, či rozmarů počasí v případě obnovitelných zdrojů. Navíc to, že jsme exportérem elektřiny, je z geopolitického pohledu jedním z mála trumfů v českém rukávu,“ kvituje Dlouhý.
Za ekologii jsou ochotni připlatit
Průzkum také ukázal, že domácnosti i firmy se snaží snižovat svou spotřebu elektřiny. Drtivá většina domácností si proto pořizuje úspornější spotřebiče a lidé snižují své nároky na energie změnou svého chování, aby ušetřili. Většina firem pak investuje do technologií s dvouletou návratností. Motivace firem i domácností je ale hlavně ekonomická. Snižování spotřeby z ekologických důvodů deklarovala jen zhruba desetina domácností i firem.
Přestože 70 procent domácností a dokonce 75 procent českých firem považuje cenu energií za vysokou, podle průzkumu HK poněkud překvapivě chtějí, aby stát podporoval obnovitelné zdroje i za cenu zvýšení cen elektřiny. Průzkum pro komoru zpracovala agentura IBRS, probíhal formou rozhovorů na vzorku 1200 domácností a 300 firem napříč regiony.
Tlak Bruselu
Komora se zveřejněním průzkumu ve středu připomněla, že EU i Česko v příštích měsících čekají zásadní rozhodnutí, která budou mít dopad na život lidí i fungování firem.
Nová předsedkyně Evropské komise Ursula von den Leyenová chce během prvních 100 dní ve své funkci prosadit první evropský klimatický zákon, aby se EU stala do roku 2050 uhlíkově neutrální. I česká energetika se nachází na pomyslné křižovatce, blíží se rozhodnutí o stavbě nových jaderných reaktorů a útlumem těžby uhlí se bude zabývat uhelná komise.
Odborníci i zástupci velkých energetických firem upozorňují, že česká energetická politika se musí v budoucnu vyrovnat s regulací Bruselu, třeba přísnějšími pravidly EU na provoz elektráren. Odpůrci jaderné energetiky Rakousko a Německo přitom mají v EU silný hlas.
