Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Kia Johnson, Reuters

Studie: Oteplování pomůže ekonomice

Zvýšení průměrné roční teploty bude mít na českou ekonomiku převážně pozitivní dopad. Vyplývá to z analýzy, v níž tým expertů společnosti Deloitte v ČR spočítal klimatické vlivy na ekonomiku Česka i zbytku světa. Počítá se čtyřmi scénáři, podle kterých by průměrná teplota v ČR do konce století stoupla o 1,4 až 4,3 stupně Celsia.

Ilustrační foto Foto: Kia Johnson, Reuters
Studie: Oteplování pomůže ekonomice

Pouze v „nejteplejším“ scénáři by měly ke konci století převládnout negativní dopady na tuzemský sektor zemědělství. Připouští také, že případné sucho a nedostatek vody by mohly být problémem pro energetiku, protože většina typů elektráren potřebuje vodu ke svému chlazení. Studii i tak tvrdě kritizovala ekologická sdružení.

V nejmírnějším scénáři vývoje koncentrace skleníkových plynů v atmosféře by měl být hrubý domácí produkt (HDP) na osobu v Česku na konci 21. století o 0,3 procenta vyšší než při dnešních klimatických podmínkách.

V případě opačného scénáře by HDP v ČR na osobu v roce 2096 byl proti současným podmínkám vyšší o 1,1 procenta. Na první pohled se to může zdát málo, kumulovaný dopad od roku 2020 do konce století by ovšem činil 8,6 procenta v nejmírnějším scénáři a až 25 procent ve scénáři nejrychlejšího oteplování, uvádí studie.

„Z ekonomického pohledu je optimální průměrná roční teplota 15,1 stupně Celsia. V zemích s vyšší teplotou by měly převažovat negativní efekty očekávaných klimatických změn. Naopak země s chladnějším podnebím se mohou těšit, že postupné oteplování sníží náklady spojené se zimním ročním obdobím,“ upozornil spoluautor studie a ekonom Deloitte Václav Franče. V Česku byla loni podle dat meteorologů průměrná teplota 12,6 stupně.

„Je to paskvil!“

„Zmíněná studie trpí natolik zásadními nedostatky v celém pojetí, že nemá smysl ji rozporovat na úrovni ekonomických argumentů – bylo by to jako přeměřovat díru na boku lodi, která je už dávno na dně,“ řekl Právu Aleš Miklík z Hnutí Duha.
Autoři studie podle něj vůbec neberou v úvahu nejen vliv na jiné aspekty než ekonomiku, ale ani do ní nezapočítávají všechno.

„Hlavně negativní dopady extrémních jevů, více sucha, více povodní, více vln veder, více hurikánů, které jsou obrovské. Zcela zásadně opomenut je růst hladiny oceánu, který znamená velmi drahá opatření a neřešitelné problémy s přesunem stovek milionů lidí. Chybějí dopady sociální, na zdraví,“ řekl Miklík.

Přesné jsou podle Jana Freidingera z Green­peace první kapitoly studie, které shrnují dopady změn klimatu, ale odhad ekonomických dopadů se nepovedl. „Ta studie je paskvil. Dokonce očekávám, že se za ni Delloite omluví,“ řekl Právu. Také kritizoval metodologii, která vychází z průměrných teplot, ale nebere v potaz časté a nepredikovatelné extrémní výkyvy počasí.

„Povodně či bouře a krupobití, které na sektor zemědělství, který má podle studie nejvíc benefitovat ze zvýšení průměrné teploty, budou mít a již mají dramatické dopady. A to nezmiňuji rozšiřování nových druhů škůdců do vyšších a severnějších poloh,“ komentoval Freidinger.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků