Stanjura: Osekáme daňové výjimky, kterými si lidé a firmy snižují odvody

Kterých se to může týkat, neuvedl. Je podle něj třeba provést analýzy, než se k tomuto kroku přistoupí.

„Je potřeba si říct nejen úspory, ale i náklady na to,“ dodal Stanjura v Otázkách Václava Moravce na ČT.

Případné rušení by se ale podle něj nemělo týkat slevy na poplatníka, která v současnosti činí 30 840 korun ročně. Ani by neměly být zdaněny důchody. „To je mimo debatu. Aspoň pro tuto vládní koalici,“ upřesnil Stanjura.

„Pokud přijde pan Stanjura s návrhy na zrušení daňové výjimky, tak my to podpoříme,“ okomentovala to bývalá šéfka státní kasy a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

I podle ní by se ale nemělo sahat na výjimky typu sleva na poplatníka či na děti. K diskusi o revizi daní vládu vyzval například šéf odborů Josef Středula. A to v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy, které loni prosadilo hnutí ANO spolu s ODS a které mělo dopad na státní rozpočet v řádu desítek miliard.

„Proto je nutné diskutovat o tom, jak vykompenzovat, respektive kam přenést vzniklou zátěž,“ uvedl Středula pro server Lidovky.cz. Měla by se otevřít celá řada otázek, například úroveň přímých a nepřímých daní, zda více nepřejít na nepřímé daně a jak jsou zdaňovány některé služby.

„Jasně jsme řekli, že pokud nastanou nějaké významnější daňové změny, bude to k 1. lednu 2024. To znamená, že letos povedeme debatu a – za mě ideálně – někdy koncem roku by šly návrhy zákonů do Poslanecké sněmovny,“ popsal Stanjura, jaký bude další postup, pokud vláda nakonec k úpravám sáhne.

„Pokud takový zákon přijmeme, nejpozdější termín pro jeho přijetí je koncem pololetí 2023, ať všichni mají dostatek času se připravit,“ dodal.

V televizní diskusi také zaznělo, že by deficit státního rozpočtu pro letošní rok mohl být pod 280 miliard korun. To by bylo až o 100 miliard Kč méně, než plánovala předchozí vláda Andreje Babiše (ANO).

Stanjura proti původním předpokladům počítá se zvýšením příjmů rozpočtu o více než 61 miliard korun. Za tímto nárůstem je hlavně inflace. Zvýšené příjmy ale podle Stanjury nejsou žádná úspora, proto dojde i na snižování dosud plánovaných výdajů.

Plánované škrty v původním návrhu rozpočtu ale nebudou plošné. Snížit by se například měl počet tabulkových míst státních zaměstnanců, a to například zrušením některých agend a postupující digitalizací státní správy. Stát nyní hospodaří v rozpočtovém provizoriu. Vláda chce projednat návrh letošního státního rozpočtu v první polovině února a následně ho předložit Sněmovně. Rozpočtové provizorium tak má skončit 31. března a nový rozpočet má začít platit nejpozději od 1. dubna.