Hlavní obsah
Bývalý guvernér ČNB a současný hlavní ekonom Generali Holdingu Miroslav Singer Foto: Petr Hloušek, Právo

Singer: Recese za dveřmi? Zatím to tak nevypadá

Zpomalení růstu ještě nemusí znamenat recesi, a pokud nedojde k dalším neznámým komplikacím ve světové ekonomice, tak by neměla přijít. To si myslí bývalý guvernér České národní banky a současný hlavní ekonom Generali Holdingu Miroslav Singer. V rozhovoru pro deník Právo také uvedl, že na případnou recesi se Česko může připravit podporou investic do infrastruktury.

Bývalý guvernér ČNB a současný hlavní ekonom Generali Holdingu Miroslav Singer Foto: Petr Hloušek, Právo
Singer: Recese za dveřmi? Zatím to tak nevypadá

Stál jste mimo jiné v čele České národní banky. Kde podle vašich zkušeností hrozí české ekonomice a společnosti nejbližší a největší průšvih? Je to populace, která stárne, nefunkční státní správa, pomalé inovace nebo ještě něco jiného?

Zkusím to obecněji. Nechuť politiků k zavádění čehokoliv na počátku voliči neblaze přijímaného a přitom věci zlepšujícího je jenom odrazem vůle voličů právě takové politiky volit. Mám tím na mysli například nástroje proticyklické fiskální politiky, reformu penzí, zdravotní reformy, ale také zavedení maturity z matematiky, digitalizaci státní zprávy atd.

Zažil jsem jejich „řev“ při proticyklické měnové politice, ale třeba i při zavádění rozcestníku bankovních účtů. Pamatuje se dnes někdo, o co šlo? Troufnu si říct, že ne.

Nesnášíme změny a politici většinou ochotně plní naše zadání

Pozoruji nechuť nejen k maturitě z matematiky, ale nyní už i k maturitě jako zkoušce, kterou končí středoškolské vzdělání. Kdykoliv někdo řekne, že zakázky je třeba rychleji soutěžit a rychleji stavět, zvedne se vlna řečí o možné korupci.

Chceme mít to své jisté, jsme pohodlní?

Představme si situaci, že by se dnes vynalezlo kolo. Číňané a další Asijci je začnou co nejdřív masově vyrábět. Němci a Švédi budou vymýšlet kuličkové ložisko, anglosaský kapitál to bude chtít financovat.

U nás ale bude řada analytiků a komentátorů zprava zleva mudrovat o přínosech a rizicích rychlejší dopravy i o neblahosti změn, které to může přinést.

My Češi to prostě takto chceme. Milujeme mudrování, nesnášíme změny a politici naše zadání většinou ochotně plní. Pak se ale nemůžeme divit, že se tady sice žije velmi příjemně, avšak v mnoha oblastech nám svět uniká.

Růst ekonomiky zpomaluje. Blíží se recese, jak tvrdí stále více ekonomů, anebo jsou to projevy běžných potíží, které lze za pochodu zvládat?

Zpomalení růstu ještě není recese. Globální recesi současný vývoj, přinejmenším ve světové ekonomice, přinést může, ale také nemusí. Pokud nedojde k dalším, dnes ještě neznámým komplikacím, osobně se nedomnívám, že ji přinese.

Mnohé současné jevy, například úbytek zakázek nebo větší opatrnost firem při investování, jsou spíše odrazem politických tenzí a nejistot, jako jsou obchodní válka mezi USA a Čínou či nejasnosti okolo brexitu. Mají tedy i „snazší“ řešení. To může spočívat například v jednáních politiků a společné vůli k dohodě.

Lze se na krizi předem připravit? Nezdá se, že by v tom byli politici zvlášť aktivní…

Na hospodářský pokles bychom se na úrovni makroekonomické politiky měli připravovat primárně fiskálními opatřeními. Ovšem ne tak, jak je u nás oblibou i mezi mými kolegy tvrdit, tedy procyklickou, růst dál zhoršující fiskální restrikcí. Taková příprava by spíše mohla mít podobu „balíčku“ opatření na podporu investic do infrastruktury. Vždyť stát si v současnosti na trzích půjčuje za úrok, který vytváří dostatečný prostor pro takový postup.

Právě s ohledem na hrozící recesi brojí někteří ekonomové proti zvyšování mezd a platů. Ale existuje vůbec někdy ta správná doba, kdy by na to byl vhodný čas?

Je třeba si uvědomit, že do případného zpomalení růstu či recese Česko vstoupí jako země s nejnižší mírou nezaměstnanosti mezi vyspělými státy OECD. Právě tlak na platy je toho odrazem a dokladem. Lze se tedy znepokojovat na úrovni jednotlivých firem či zaměstnanců, zda nadměrné mzdové požadavky nepovedou k poklesu konkurenceschopnosti a ke ztrátám pracovních míst.

Avšak na úrovni celého hospodářství se případný propad o srovnání mezd a platů „postará“ takříkajíc sám. V současné době, při míře nezaměstnanosti lehce nad dvěma procenty, je na takové úvahy poněkud brzy.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků