Hlavní obsah
Nákup zboží bez účtenky v Česku. Foto: Martin Havelka, Novinky

Šedá ekonomika tvoří desetinu českého HDP

Velikost takzvané stínové ekonomiky, někdy označované jako šedé, se pohybuje kolem 10 procent českého hrubého domácího produktu (HDP). Vyplynulo to ze studie českého Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) a litevského Lithuanian Free Market Institute, jejíž výsledky byly zveřejněny v úterý. S nákupem bez účtenky má v posledním roce zkušenost 29 procent Čechů.

Nákup zboží bez účtenky v Česku. Foto: Martin Havelka, Novinky
Šedá ekonomika tvoří desetinu českého HDP

Mezi nejběžnější zboží a služby proudící stínovou ekonomikou v Česku podle studie patří potraviny, oblečení a opravy automobilů.

Vedle toho může jít o zboží, které je zatíženo vysokým daňovým břemenem, například cigarety, alkohol či benzin.

Vláda přesto v květnu rozhodla, že zdanění cigaret a alkoholu ještě zvýší. V případě tabáku by měla spotřební daň stoupnout příští rok o zhruba deset procent, u tvrdého alkoholu zhruba o 13 procent.

Nejčastějším důvodem pro nezákonný nákup zboží či služeb je podle autorů výrazně nižší cena. V takových případech se zákazníci o původ zboží nebo o to, zda prodejce příjem daní, nezajímají.

V Česku má zkušenost s nákupem bez účtenky v posledním roce 29 procent respondentů. V Polsku a Švédsku je to méně (27 procent), v baltských státech více (36 až 59 procent).

Lidé nechtějí platit vysoké daně za špatné služby

Velikost stínové ekonomiky v oblasti pracovního trhu ovlivňuje výše zdanění. Citlivějšími na daňovou zátěž jsou pak obyvatelé zemí s nízkými příjmy.

„Rozsáhlá stínová ekonomika nejenže snižuje fiskální příjmy státu, ale také zvyšuje vládní výdaje a křiví tržní prostředí,“ uvedl analytik CETA Michael Fanta.

„Je tedy třeba i nadále klást značný důraz na eliminaci příčin stínové ekonomiky, nikoliv pouze jejích důsledků,“ dodal.

K takzvané práci „načerno“ pak lidi vede výše zdanění práce a odvodů. Respondenti napříč zeměmi jsou poměrně kritičtí ke službám, které od států za své peníze dostávají. I z tohoto důvodu se snaží vysokým odvodům vyhnout.

Studie byla provedena mezi 6055 respondenty ve věkové kategorii 18 až 75 let v Česku, Litvě, Lotyšsku, Polsku a Švédsku.

Lidem vedeným na úřadu práce Česko zakazuje pracovat

Mezi českými respondenty byla poměrně častá odpověď, že lidé raději pracují mimo zákon, aby neztratili nárok dávky v nezaměstnanosti.

Člověk vedený v evidenci úřadu práce si v rámci takzvaného nekolidujícího zaměstnání smí přivydělávat maximálně do poloviny výše minimální mzdy. Uchazeč, který zatají, že si vydělal více než 6675 korun, je z evidence na tři měsíce vyřazen.

I z výdělku nižšího než 6675 korun musí nezaměstnaný odvádět zdravotní a sociální odvody. V minulosti se jako nekolidující zaměstnání počítala i dohoda o provedení práce, z níž se do 10 tisíc korun měsíčně nemusely platit odvody.

Dohodu o provedení práce však nově zákonodárci nezaměstnaným zakázali. Ti jsou tak odkázáni na dohodu o pracovní činnosti, z níž se odvody platí, nebo příjmy musí zatajit.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků