Hlavní obsah
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na schůzi Sněmovny. Foto: Petr Horník, Právo

Schillerová zatím resortům pustila jenom šest miliard

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) zatím drží velmi pevně dvířka od státní kasy. Po jednáních se svými třemi resortními kolegy zvýšila výdaje rozpočtu na příští rok jen o něco přes šest miliard korun, i když ministerské představy se pohybují kolem 22 miliard.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na schůzi Sněmovny. Foto: Petr Horník, Právo
Schillerová zatím resortům pustila jenom šest miliard

Miliardu navíc dostal ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD), pět miliard ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) pro Fond dopravní infrastruktury. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) ale místo požadované 1,5 miliardy vyjednal jen 253 milionů.

„Čtyřicetimiliardový schodek opravdu zvyšovat nehodlám,“ zopakovala už několikrát Schillerová.

V nejbližších dnech ji však čekají podstatně těžší soupeři. Ministryně práce a sociálních věci Jana Maláčová (ČSSD) se chystá na svoji ministerskou kolegyni s požadavkem o zvýšení výdajů o 11 miliard, ministr vnitra a předseda sociální demokracie Jan Hamáček chce dalších pět miliard.

Hospodaření státu - leden až červenec

Foto: David Ryneš, Novinky

Požadavek přidání zhruba 750 milionů pro kulturu naznačil již odvolaný ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). Posílení výdajů o téměř 18 miliard je nereálné, argumentovala během uplynulého týdne strážkyně státní kasy.

Současně však odmítá debatovat, kolik je ochotná přidat, protože rozhodující jsou podle ní dvoustranná jednání a jasně zdůvodněné a propočítané požadavky a současně i návrhy úspor.

Dokladem toho, že možnost domluvy existuje, bylo mj. jednání s ministrem zemědělství Tomanem. Požadavky dalších ministrů za ANO se odhadují v řádu stovek milionů.

Schillerová musí počítat i s chystanými akcemi odborů, kteří chtějí podstatně větší zvýšení platů ve zdravotnictví a dalších resortech než jen o předpokládaná 3 procenta.

Kde hledat zdroje

Vyšší předběžně odsouhlasené výdaje resortů zatím kryjí přesuny mezi rozpočtovými kapitolami. Rezervy ve výdajích existují v miliardách předběžně určených na krytí úroků státního dluhu či v kapitole Všeobecná pokladní správa.

Rozpočtový schodek i přes požadavky ministrů zůstává zatím nedotčen ve výši 40 miliard.

V navrhovaném státním rozpočtu pro rok 2020 se počítá s tímto deficitem, když celkové příjmy mají dosáhnout 1558,1 miliardy Kč a výdaje mají činit 1598,1 miliardy Kč.

Schillerová ještě může zvýšit příjmovou stránku rozpočtu na základě poslední makroekonomické predikce.

Zatím byla pro odhady možných příjmů rozhodující dubnová makroekonomická prognóza. Ministryně ale již několikrát upozornila, že by se mělo vycházet z aktuálnější predikce, která bude zveřejněna v srpnu.

„Aktualizace červencové makroekonomické predikce k 21. srpnu 2019 bude využita pro formulaci makroekonomického rámce návrhu státního rozpočtu na rok 2020 a rozpočtového výhledu do roku 2022,“ potvrdilo ministerstvo financí.

V červenci jeho analytici snížili odhad ekonomického růstu z letošních 2,5 na 2,3 procenta. Podle Schillerové by dalším dodatečným zdrojem mohlo být, že se resortu daří lépe vybírat daně.

Rozpočet na příští rok mají posílit o zhruba 30 miliard korun ročně připravované daňové změny, které by měly platit od příštího roku, pokud je do konce roku schválí Sněmovna.

Zvýší se například spotřební daň na lihoviny, tabák, daň z hazardu. Zároveň zdraží poplatek za vklad do katastru.

Města mohou nově zvednout tzv. turistický poplatek. Projít by také mohla až sedmiprocentní digitální daň pro nadnárodní korporace jako Google či Facebook.

Další zdroj příjmů by mohlo představovat zdanění technických rezerv pojišťoven. Koaliční ČSSD jako zdroj dalších odhadem 14 miliard navrhuje zavedení sektorové daně pro banky.

Hnutí ANO ale tuto daň zásadně odmítá, místo ní prosazuje vznik Národního rozvojového fondu, do něhož by banky a další velké společnosti přispívaly dobrovolně.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků