Hlavní obsah
Kolik procent rouškovného by spotřebovali. Foto: Martin Havelka, Novinky

Rouškovné měly dostat spíš chudé domácnosti s dětmi, vyplývá ze studie

Chudší domácnosti s dětmi a lidé, kteří kvůli restrikcím v souvislosti s pandemií nemohli pracovat – to jsou skupiny, které by nejvíce využily takzvané rouškovné. Vyplývá to ze studie sociologické agentury PAQ Research o ekonomických dopadech koronaviru na českou populaci. Důchodci, kteří mají stabilní příjmy, naopak podle ní podporu tolik nepotřebují.

Kolik procent rouškovného by spotřebovali. Foto: Martin Havelka, Novinky
Rouškovné měly dostat spíš chudé domácnosti s dětmi, vyplývá ze studie

Jako rouškovné se označuje příspěvek, který mají podle vládou schváleného návrhu dostat občané pobírající starobní, invalidní nebo pozůstalostní důchody. Návrhem, podle nějž by měli v polovině prosince dostat jednorázovou podporu ve výši 5000 korun, se má v polovině září zabývat Sněmovna.

Rouškovné se mu říká proto, že má podle kabinetu důchodcům kompenzovat zvýšené náklady v době koronakrize. Aktuální studie však naznačuje, že krize měla na důchodce oproti ostatním ohroženým skupinám poměrně malý dopad vzhledem k tomu, že mají stálé příjmy.

„Případnou podporu poptávky je tak zřejmě efektivnější směřovat mezi chudší domácnosti s dětmi a lidi, kteří byli pracovně omezeni během koronavirové krize,“ uvedli autoři studie.

Jde o výsledek sociologického šetření, v němž se autoři v polovině srpna dotazovali, nakolik by jednotlivé domácnosti případnou podporu využily. Ptali se jednak na podporu ve výši 5000, kterou vláda nakonec schválila, jednak na štědřejší podporu ve výši 15 tisíc.

Lidé, kteří přišli o práci nebo byli v jejím výkonu omezeni, domácnosti pod hranicí chudoby a chudší domácnosti s dětmi by utratili většinu pětitisícové podpory. Využili by ji k pokrytí aktuálních potřeb, nákupů či uhrazení úvěrů a jiných závazků. U lidí, kteří přišli o práci, by šlo o 78 procent částky.

Naopak lidé s vysokým příjmem, stabilní prací a důchodci podle autorů odhadli, že by tímto způsobem utratili jen okolo 30 až 40 procent a zbytek uspořili.

Studie se věnovala i tomu, nakolik lidé kvůli dopadům koronavirové krize hodlají šetřit na spotřebě. Tento záměr deklarovalo celkem 22 procent respondentů. I v tomto případě se ukázalo, že důchodci jsou na tom ve srovnání s jinými ohroženými skupinami poměrně dobře. Pouze 18 procent z nich uvedlo, že budou kvůli dopadům krize šetřit na spotřebě.

Naopak to plánuje 50 procent lidí, kterým byla redukována mzda nebo úvazek, a 34 procent těch, které koronavirus připravil o práci. Šetřit na spotřebě budou muset také domácnosti, jejichž příjem nedosahuje ani mediánu mezd. Jde o 31 procent domácností s dětmi a 26 procent domácností bez dětí.

Dotazování probíhalo od 10. do 16. srpna mezi 2201 respondenty. Na studii spolupracovala také iniciativa IDEA AntiCovid.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků