Hlavní obsah

Proč Francouzi stávkují aneb Důchod v 52 letech v ohrožení

Ve Francii se od čtvrtka minulého týdne opět stávkuje. K protestu svolanému odbory se připojily stovky tisíc lidí a řada z nich se vydala projevit svoji nespokojenost s politikou vlády prezidenta Emmanuela Macrona i do ulic. O co stávkujícím jde? Jak chce Macron změnit penzijní systém a kterým zaměstnancům to nejvíce vadí? Na to odpovídá analýza Novinek.

Proč Francouzi stávkují aneb Důchod v 52 letech v ohrožení

Podnětem k největší stávce od roku 1995 se staly snahy prezidenta Emmanuela Macrona a premiéra Édouarda Philippeho reformovat francouzský penzijní systém.

Systémů je 42

Francouzský veřejný důchodový systém je velmi nepřehledný, roztříštěný a podle názoru vlády tím pádem i nespravedlivý. Části zaměstnanců systém v rámci takzvaných „zvláštních režimů“ přiznává výhody, o něž by neradi přišli.

Roztříštěnost znamená, že důchodových systémů je ve skutečnosti vlastně 42. U různých skupin zaměstnanců a v různých odvětvích se podmínky odchodu do důchodu a výpočty vyplácené penze poněkud liší.

Vlastní systém mají například zaměstnanci v energetickém sektoru, právníci nebo třeba pařížská opera, upozornila televize France 24.

Ministr financí Gérald Darmanin podle německého týdeníku Die Zeit odhaduje náklady speciálních režimů na osm miliard eur (204 miliard korun) ročně.

Zaměstnanci drah mají penzi až o 10 let dříve

Zdaleka nejprivilegovanější vrstvou jsou zaměstnanci státního železničního dopravce SNCF, kteří společně s ostatními zaměstnanci v dopravě stojí v čele nynější stávky. Chodí do důchodu ze všech nejdříve, přesto si oproti zbytku populace přijdou na velice štědré penze.

Zatímco většině důchodců se výše penze vypočítává z průměru za posledních 25 let zaměstnání, zaměstnancům SNCF se počítá pouze z průměru jejich mzdy za posledních šest měsíců. S ohledem na inflaci i pravidelné zvyšování platů ve veřejné sféře to pro ně znamená výrazně vyšší důchody.

Cestující na nádraží Saint-Lazare v Paříži spěchají do práce. Během jedné z největších stávek za desítky let je omezená doprava

Foto: Michel Euler, ČTK/AP

Oficiální věk odchodu do penze je ve Francii 62 let. Část zaměstnanců drah má ale nárok na penzi už v 52 letech, to se týká především strojvedoucích.

Dřívější odchod do penze se ale týká všech pracovníků této společnosti včetně třeba pokladních. Nejpozději mají zaměstnanci SNCF nárok v 57 letech.

Macron chce systém sjednotit a stabilizovat

Změny systému má premiér Édouard Philippe teprve představit, oficiálně by tak měl učinit ve středu odpoledne. Záměr vlády byl ovšem známý už dřív – státní důchody sjednotit. Velká překvapení se neočekávají.

„Restrukturalizujeme penzijní systém, aby byl jasnější a spravedlivější,“ komentoval záměr prezident Macron.

Vedle toho je motivací reformy snaha systém stabilizovat vzhledem k demografickému vývoji. Odbory se i proto obávají, že vláda bude chtít posunout minimální věk odchodu do důchodu za hranici 62 let. Vláda tvrdí, že nikoho nebude nutit chodit do důchodu později, ale chtěla by k tomu lidi motivovat.

Podle France 24 existují dvě možnosti, jak tohoto cíle dosáhnout. Jednou je začít počítat věk odchodu do důchodu daného pracovníka podle toho, kolik let skutečně odpracoval v rámci takzvaného bodového systému. Za každý rok v práci by zaměstnanec dostal bod. Pro řadu zaměstnanců by to znamenalo odchod do důchodu mnohem později než v 62 letech.

Druhá varianta je podle televize nastavit hranici na 64 let a zavést systém pobídek a penalizací. Lidé, kteří by šli do důchodu dříve, by byli penalizováni nižší penzí. Lidé, kteří vydrží v práci i po 64. narozeninách, by si naopak mohli přijít na vyšší důchod.

Stávka ve Francii

Foto: Reuters

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků