Článek
„Životní úroveň v Česku se v letech 2012 a 2013 ve srovnání se zeměmi EU i eurozóny nezměnila. Hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly tak v letech 2012 a 2013 činil 82 procent průměru zemí EU a 76,6 procenta průměru zemí eurozóny,“ uvádí analýza.
S nízkými příjmy hospodaří 1,5 miliónu lidí
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Česko si podle Dubské svoji pozici v rámci Evropy ani nezlepšuje, ale ani nezhoršuje. „Okolní země totiž rovněž rostou, stoupají tam mzdy a roste životní úroveň,“ konstatuje finanční poradce František Macháček.
Přes růst příjmů stále nejvíce lidí – 1,5 miliónu – žije v domácnostech, kde se příjmy pohybují kolem 65 tisíc korun čistého na osobu a rok. Domácnosti s nejnižšími příjmy mají v průměru 3,4 člena.
Přes 800 tisíc lidí žije naopak v domácnostech s nejvyššími čistými příjmy, které představují 374 tisíc korun na hlavu čistého za rok. V domácnostech s nejvyššími příjmy žije v průměru 1,88 osoby.
Podle analýzy ČSÚ ale oba typy domácností mají největší problémy s placením nákladů na bydlení. Placení nájemného, topení atd. představuje problém pro 97 procent příjmově nejnižších typů domácností, ale i pro 72 procent domácností nejvyšší příjmové skupiny.
Graf vývoje spotřebitelských cen potravin
Sociologové ale upozorňují na to, že toto srovnání je ošidné. Je rozdíl platit nájemné za byt 8000 měsíčně z platu 12 tisíc a 20 tisíc za náklady na provoz vily z osmdesátitisícového příjmu. Obě platby způsobují určitý problém, ten první ale podstatně větší. Pro nízkopříjmové rodiny není nejlepší zprávou, že dvě položky v rozpočtu domácností, které trvale rostou, jsou potraviny a náklady na bydlení. Tyto položky spolknou z rozpočtu rodin s nejnižšími příjmy přes polovinu celkových výdajů, v rodinách s nejvyššími příjmy ale jen třetinu. Podle analýzy celkově růst potravin od roku 2009 představuje nárůst o 22 procent, celkový růst cen energií o 10 procent.
Firmy vydělávaly
Loňský rok představoval podle údajů ČSÚ také historicky nejvyšší nárůst firemních zisků. Hrubý provozní přebytek stoupl o 143 miliard korun na 1218 miliardy. „Zisky používaly firmy k investování bez nutnosti brát si ve větší míře úvěry,“ uvedla analytička ČSÚ Dubská.
Na mzdách ale vyplatily firmy ve srovnání s předchozím rokem navíc pouze 31 miliard korun. Podle ekonomických analytiků to jen potvrzuje, že ve firmách jsou zdroje pro další růst mezd.
To ale podle nich není nejlepší cesta. K ekonomicky nejvyspělejším zemím Evropy se Česko ani nepřibližuje, ani se od nich nevzdaluje. Praktický dopad toho je podle předsedy ČMKOS Josefa Středuly takový, že rakouské úrovně mezd se dočkáme při tomto tempu za sto let.
Nejrychleji rostoucí ekonomikou v EU loni bylo Irsko se 4,8procentním růstem. Následovalo Maďarsko (3,6 procenta) a Malta (3,5 procenta). Naopak pokles zaznamenaly loni Chorvatsko, Kypr, Itálie a Finsko. Ekonomika celé EU stoupla loni o 1,3 procenta a eurozóny o 0,9 procenta. Spojené státy vykázaly 2,4procentní růst.