Hlavní obsah
Souprava ČD Interpanter Foto: Milan Vojtek, Právo

Po zrušení karenční doby vzrostla nemocnost zaměstnanců drah a řidičů MHD

Po zrušení karenční doby a opětovném zavedení proplácení i prvních tří dnů nemoci vzrostla nemocnost u zaměstnanců v oblasti veřejné dopravy. Zatímco šéf pražského dopravního podniku v tom vidí souvislost, podle Českých drah přímou souvislost mezi nárůstem nemocnosti a zrušením karenční doby hledat nelze. Ostatní zaměstnavatelé oslovení Novinkami změny nepociťují.

Souprava ČD Interpanter Foto: Milan Vojtek, Právo
Po zrušení karenční doby vzrostla nemocnost zaměstnanců drah a řidičů MHD

Karenční doba skončila v červenci. To znamená, že náhrada mzdy ve výši 60 procent příjmu je teď zaměstnancům proplácena od prvního dne nemoci. Od roku 2008 se první tři dny nemoci neproplácely. Opatření mělo předejít zneužívání zdravotního pojištění.

Nemocnost po zrušení karenční doby narostla u Českých drah. „Z porovnání pracovní neschopnosti s náhradou mzdy, respektive bez náhrady mzdy za třetí čtvrtletí 2018 a 2019 vyplynulo, že meziročně došlo k nárůstu o zhruba 15 procent,“ uvedl mluvčí drah Petr Šťáhlavský.

Podle Štáhlavského z toho však nelze vyvozovat přímou souvislost se zrušením karenční doby. „Současně totiž o zhruba 10 procent vzrostla i dlouhodobá pracovní neschopnost, tedy pracovní neschopnost hrazená dávkami z pojištění,“ dodal.

Nejvyšší nárůst pracovní neschopnosti přepravce zaznamenal u vlakového personálu, jako jsou průvodčí či vlakvedoucí, a u opravárenských činností v dílnách.

Problém mají v Praze, v Ostravě nic nepociťují

Nárůst nemocnosti zaznamenal i pražský dopravní podnik. Jeho šéf Petr Witovski to na rozdíl od Šťáhlavského dává do přímé souvislosti se zrušením karenční doby.

„Aktuálně nám vše zkomplikovala změna v systému proplácení nemocenské. Od prvního července se proplácí i první tři dny marodění, což se projevilo růstem nemocnosti ve všech profesích, u řidičů v září meziměsíčně o téměř tři procentní body na celkových 10 procent,” nechal se slyšet Witowski.

Naopak v ostravské MHD žádné dopady zrušení karenční doby nepocítili. „V našem případě se od prvního července nemocnost nezvýšila,” sdělila Novinkám mluvčí Dopravního podniku Ostrava Karolína Rycková.

Největší zaměstnavatelé čekají na analýzu

Zaměstnavatelé mimo oblast veřejné dopravy většinou výraznější změny nepozorují, případně chtějí situaci nejprve důkladně analyzovat.

Největší český zaměstnavatel Agrofert zatím neprovedl cílenou analýzu dopadu opatření. „Z prvotních poznatků jsme zatím nezaznamenali žádnou zásadní změnu a na celkové vyhodnocení vlivu je skutečně ještě velmi brzy,“ sdělil Novinkám mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

„Podnikáme v podstatné míře v zemědělství, kde si lidé chtějí přes léto vydělat peníze a na případné zneužití systému by jen doplatili. V chemických továrnách byly přes léto většinou odstávky provozu, takže ani zde není možné nic zásadně změřit a ani zde jsme žádnou změnu nezaznamenali,“ dodal.

„Stejná situace je i v potravinářském průmyslu. Některé naše firmy dokonce hlásí meziroční pokles dnů nemocenské. Na celkové vyhodnocení je stále ještě brzy, nicméně tyto prvotní informace ukazují, že v koncernu Agrofert nezaznamenáváme žádný zásadní rozdíl,“ uzavřel Hanzelka.

„V období od července do září letošního roku, tedy v měsících po zrušení karenční doby, byla nemocnost o 0,2 procentního bodu vyšší než ve stejném období loňského roku. Tuto hodnotu ale nelze očistit o případné sezonní vlivy, proto si netroufáme posoudit, zda je to jen v důsledku zavedení karenční doby,“ uvedla mluvčí společnosti ČEZ Alice Horáková.

Česká spořitelna chce provést analýzu dopadu na konci roku. „Zatím nevnímáme, právě z důvodu relativně krátké doby, že by tyto legislativní změny měly dopad na vyšší využívání nemocenské. Ale tvrdými čísly vám to budeme moci doložit skutečně až začátkem nového roku,“ uvedl na dotaz Novinek mluvčí spořitelny Lukáš Kropík

Obchodní řetězce změny nepociťují

Žádné výrazný nárůst nemocnosti po zrušení karenční doby nezaznamenaly ani obchodní řetězce.

„Momentálně nic nepociťujeme. Nemocnost je na stejné úrovni a bez výkyvů,“ řekl Novinkám mluvčí Teska Václav Koukolíček. „Jako každý rok očekáváme zvýšení nemocnosti ve vánočním období,“ doplnil.

„V letních měsících jsme žádný nárůst nemocnosti u našich zaměstnanců nezaregistrovali,“ konstatovala mluvčí Lidlu Zuzana Holá. „S podzimem nemocnost oproti loňskému roku stoupla, nárůst však není nijak zásadní,“ dodala.

Podobná situace panuje i u řetězce Kaufland „Od července jsme nezaznamenali žádné změny,“ sdělila Novinkám jeho mluvčí Renata Meierl.

Nemocenské, náhrada mzdy a karenční doba
Účast na nemocenském pojištění zpravidla u všech zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná. Nemocenské pojištění za zaměstnance odvádí zaměstnavatel. OSVČ si mohou platit nemocenské pojištění dobrovolně.
V případě nemoci má na nemocenské (dávka vyplácená státem) nárok zaměstnanec, který byl uznán dočasně práceneschopným (nebo mu byla nařízena karanténa) a dočasná pracovní neschopnost (nebo nařízená karanténa) trvá déle než 14 kalendářních dnů.
Za první dva týdny dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec od zaměstnavatele náhradu mzdy.
V roce 2008 byla zavedena takzvaná karenční doba, tedy nevyplácení náhrady mzdy během prvních tří pracovních dnů dočasné pracovní neschopnosti. S účinností od 1. července 2019 byla zrušena.
Zdroj: ČSSZ
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků