Hlavní obsah

Maláčová a Schillerová se přou o přídavky

Právo, Jakub Svoboda

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Vládní strany se stále nedohodly na navýšení přídavků na děti. Shoda je sice na zvýšení dávky, ale schválení návrhu blokuje přetrvávající spor mezi ministryněmi práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD) a financí Alenou Schillerovou (za ANO) o to, kolik dětí by je mělo dostávat.

Foto: Petr Horník, Právo

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD)

Článek

Nyní dávku pobírají děti z domácností s příjmem pod 2,7násobek životního minima, celkem asi 240 tisíc dětí. Ročně to stát přijde asi na 2,3 miliardy Kč. Podle novely o sociální podpoře by se částka měla zvednout o 26 procent a hranice příjmu posunout na 3,4 či 3,6násobku minima.

Babiš a Hamáček se neshodli na změně daní, posun je u přídavků

Domácí

Návrh počítal původně i s trojnásobkem minima. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ve čtvrtek Právu sdělilo, že by to považovalo za kompromisní variantu, kterou však ministerstvo financí (MF) odmítá. V případě, že by se přídavky týkaly domácností s příjmem do trojnásobku životního minima, nárok na peníze od státu by tak mělo zhruba o 100 tisíc dětí víc. Stálo by to navíc zhruba 1,7 miliardy korun ročně.

MPSV nabízí kompromis

„Nedohodli jsme se stejně jako už v minulosti. Jsem situací velmi rozčarovaná,“ uvedla už po pondělním jednání kabinetu Maláčová. Ta dále řekla, že už při dohodě o rozpočtu svého resortu s ministerstvem financí měla dvě podmínky.

O kolik by se měla podpora zvýšit
Přídavky na děti jsou dávkou státní sociální podpory určenou pro rodiny s dětmi, kterým pomáhá uhradit náklady spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí.
Pro děti do šesti let teď činí 500 korun, pro děti od šesti do 15 let 610 korun a pro studenty od 15 do 26 let 700 korun.
V rodinách, kde aspoň jeden z rodičů pracuje, podniká, je na rodičovské, nemocenské, ošetřovném či v důchodu, je dávka o 300 korun vyšší.
Podle novely by se nově mělo podle věku dítěte poskytovat 630, 770 a 880 korun, v rodinách s pracujícím rodičem pak zas o 300 korun víc. Na přidání je shoda.

Zmínila projednání novely o sociálních službách ve vládě do konce října a schválení navýšení přídavků. „To se také nestalo. Budu teď přemýšlet, co s tím dál,“ dodala.

Podle Maláčové má být navýšení přídavků a rozšíření okruhu rodin s nárokem na ně „investicí do spotřeby“, hlavně ale pomocí rodinám s nižším příjmem v koronavirové krizi.

„MPSV opakovaně na vládě prosazuje schválení přídavku na dítě, a to jak valorizaci částek, tak rozšíření okruhu rodin s nárokem na přídavek. Projednání bohužel blokuje ministerstvo financí, které nesouhlasí s rozšířením okruhu rodin s nárokem na přídavek, a to ani v kompromisní variantě koeficientu 3,0 (trojnásobek životního minima). Souhlasí pouze s valorizací jednotlivých částek,“ potvrdila ve čtvrtek Právu Jaroslava Sladká z tiskového oddělení MPSV.

Ministerstvo financí ve čtvrtek Právu potvrdilo, že na zvýšení přídavku na dítě o 26 procent panuje mezi MF a MPSV shoda. „Velmi podporuji navýšení přídavků na děti o 26 procent od 1. ledna. V současné ekonomické situaci potřebných rodin je to na místě. O to více mě mrzí, že MPSV komplikuje přijetí záměru svými návrhy na změny podmínek pro čerpání těchto dávek,“ prohlásila k tomu už v pondělí Schillerová.

Spor je i o výši životního minima
Šéfka státní kasy Alena Schillerová nepodporuje ani návrhy ministryně práce Jany Maláčové na zvýšení životního minima. Podle ní by to znamenalo velké dopady do státního rozpočtu.
Ministerstvo práce navrhuje navýšit minimum od ledna pro dospělého buď o 30 procent, nebo o 15 procent. Částka by se zvedla z nynějších 3860 na 4990 korun, nebo na 4430 Kč. Upravila by se i rodinám. Existenční minimum 2490 Kč by podle MPSV mělo stoupnout buď o tisícikorunu, nebo o 500 Kč.
„Není to nějaká jedna částka (životní minimum). Promítá se do všech sociálních dávek, má to velké dopady na státní rozpočet,“ prohlásila na konci listopadu Schillerová.

Nelíbí se jí, že Maláčová požaduje zvýšení násobku životního minima, který je rozhodující pro přiznání přídavku. „Hlavním argumentem MPSV je nízký počet příjemců dávek. S argumentem, že je nutné rozšířit okruh příjemců jakékoli sociální dávky z toho důvodu, že ji pobírá málo lidí, ministerstvo financí nemůže souhlasit,“ sdělil Právu mluvčí MF Michal Žurovec.

„Považujeme za přirozené, aby se množství příjemců odvíjelo od příjmové situace rodin, která se odvíjí od kondice ekonomiky a úrovně zaměstnanosti. V případě zhoršeného ekonomického vývoje se okruh příjemců přirozeně rozšiřuje bez nutnosti měnit podmínky nároku na tuto sociální dávku,“ dodal.

Maláčová i Schillerová mluví o potřebě zvýšit přídavky na děti už od začátku léta. Podle novely z dílny MPSV by se měly zvednout od ledna. Aby se upravily, musel by zákon schválit po vládě i parlament a podepsat prezident. Zbývá na to už jen necelý měsíc.

Ani lídři stran to nevyřešili

Spor v koalici kvůli přídavkům neuhasila minulý týden ani schůzka lídrů stran, premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše a ministra vnitra a předsedy ČSSD Jana Hamáčka, byť Hamáček po jednání mezi čtyřma očima avizoval v této věci jistý posun.

V září při vyjednávání zákona o státním rozpočtu Maláčová požadovala na přídavky o 4,5 miliardy více. Schillerová tehdy řekla, že není možné částku zahrnout do výdajů, protože novela ještě neplatí. O sumě byla ale ochotna jednat.

Reklama

Výběr článků

Načítám