Hlavní obsah

Eurostat: Nezaměstnanost v Česku v březnu vzrostla

• Aktualizováno
Novinky, bož

Nezaměstnanost v Česku v březnu vzrostla z 1,9 na dvě procenta. Vyplynulo to z dat, jež ve čtvrtek zveřejnil statistický úřad Evropské unie Eurostat. Nezaměstnanost v březnu vzrostla v celé Evropské unie (EU) z únorových 6,5 na aktuální 6,6 procenta, uvedl úřad.

Foto: Martin Havelka, Novinky

Nezaměstnanost

Článek

V absolutních číslech počet nezaměstnaných v Česku stoupl o dva tisíce ze 105 na 107 tisíc.

Data ve čtvrtek zveřejnil i Český statistický úřad (ČSÚ). Ten sleduje obecnou míru nezaměstnanosti ve věkové kategorii 15 až 64 let, Eurostat ve věkové kategorii 15 až 74 let. V první zmíněné skupině nezaměstnanost stagnuje na dvou procentech.

„Více než polovina měsíce března již byla zasažena opatřeními proti šíření koronaviru včetně dočasného uzavření mnoha podniků či škol. Řada pracujících tak nemohla vykonávat činnost a část z nich skončila doma v karanténě či na ošetřovném,” uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.

Podle Holého se situace kolem globální pandemie ani tak neprojevila v nezaměstnanosti jako v délce odpracované doby. „Třebaže měl letošní březen o jeden pracovní den více než loňský, počet odpracovaných hodin klesl o 10 procent,” připomněl Holý.

U OSVČ byl pokles odpracované doby výraznější. U zaměstnanců činil pokles devět procent, u OSVČ 17 procent.

V sousedním Německu nezaměstnanost podle Eurostatu vzrostla nezaměstnanost v březnu z 3,4 na 3,5 procenta.

Ve Španělsku vzrostla z 13,6 na 14,5 procenta. Naopak v Itálii došlo k poklesu nezaměstnanosti z 9,3 na 8,4 procenta.

Rozdílná metodika statistických úřadů a úřadů práce
Úřad práce ČR uvádí počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu a porovnává ho s počtem všech lidí ve věku mezi 15 a 64 lety, kteří žijí na daném území. Rozdílnou metodiku používá Český statistický úřad (ČSÚ).
ČSÚ na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech měří takzvanou obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Výsledek se týká lidí ve věku mezi 15 a 64 lety a počítá se jako poměr nezaměstnaných a ekonomicky aktivních.
Statistické šetření umožňuje podchytit i velkou skupinu lidí bez práce, kteří si práci nehledají, neboť často nevěří, že by ji mohli nalézt.
Eurostat vychází ze stejné metodiky jako ČSÚ, jehož údajů využívá. Rozdíl je jen ve věkové kategorii. Eurostat porovnává nezaměstnanost lidí ve věku mezi 15 a 74 lety.

Reklama

Výběr článků

Načítám