Hlavní obsah
Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová Foto: Jean-François Badias, ČTK/AP

Deficity rozpočtů států eurozóny atakují bilion eur

Součet schodků rozpočtů všech zemí eurozóny se pro letošní rok blíží jednomu bilionu eur (27,35 bilionu korun). Částka 976 miliardy eur (26,7 bilionu korun) odpovídá 8,9 procenta ekonomiky eurozóny, uvedl server listu Financial Times.

Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová Foto: Jean-François Badias, ČTK/AP
Deficity rozpočtů států eurozóny atakují bilion eur

Server vychází z návrhů rozpočtu, které země platící eurem musely zaslat Evropské komisi (EK). Na rozpočtech se výrazně podepsaly ekonomické dopady koronavirové pandemie a snahy vlád o jejich zmírnění.

Úhrn deficitů zhruba desetkrát překoná loňskou úroveň i původní prognózu EK.

V přepočtu na hrubý domácí produkt (HDP) dosáhl součet schodků států eurozóny dosavadního vrcholu v roce 2010. Tehdy šlo o 6,6 procenta ekonomiky eurozóny.

V poměru k HDP mají nejvyšší deficit Španělsko a Itálie. V obou případech přesahuje podíl schodku rozpočtu na deficitu 10 procent.

V absolutních číslech bude mít nejvyšší deficit Francie – 226,7 miliardy eur (6,2 bilionu korun). U Itálie půjde o 178 miliard (4,87 bilionu korun), u Španělska o 125 (3,42 bilionu korun).

S vysokým deficitem se počítá i příští rok

Státy počítají s vysokými deficity i pro následující rok navzdory předpokládanému ekonomickému oživení. V součtu by mělo jít o 700 miliard eur, respektive 6 procent HDP.

To je v souladu s aktuálním postojem mezinárodních institucí. „Nejprve se zabýváte vybojováním války, teprve potom řešíte, jak to zaplatíte,” nechala se slyšet například hlavní ekonomka Světové banky Carmen Reinhartová.

Vítor Gaspar z Mezinárodního měnového fondu (MMF) dokonce v rozhovoru pro Financial Times varoval před tím, aby vyspělé státy opatření na zmírnění ekonomických dopadů pandemie rušily předčasně.

„Domnívám se, že existuje riziko předčasného stažení finanční podpory a tvůrci politiky, kteří mají možnost volby, by udělali dobře, aby tak činili velmi pozvolně a aby finanční podporu zachovali do doby, kdy ekonomické oživení bude stát na pevných základech,” uvedl.

Podobně se v pondělním rozhovoru pro francouzský deník Le Monde vyjádřila prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. „Považujeme za nezbytné, aby fiskální záchranné sítě, které vlády zavedly za této krize, nebyly odstraněny příliš brzy,” řekla.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků