Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Analýza: Rozsáhlá reforma penzijního systému je nutná

Český penzijní systém není připraven na demografické změny v příštích 20 až 30 letech. Pokud má být systém i nadále udržitelný a zajišťovat důstojné důchody, je nutné ho reformovat. Vyplývá to z analýzy ekonoma Ondřeje Schneidera psané pro think tank TOPAZ, kterou mají Novinky k dispozici. Schneider v minulosti působil jako konzultant OECD a Světové banky.

Ilustrační foto Foto: Jaroslav Soukup, Novinky
Analýza: Rozsáhlá reforma penzijního systému je nutná

Celkový počet obyvatel Česka se do roku 2070 sníží ze současných 10,6 milionu na 10 milionů. Počet obyvatel v produktivním věku ve stejném období klesne ze sedmi na pět a půl milionu.

Počet lidí s nárokem na starobní důchod podle stávajících právních předpisů do roku 2050 naopak vzroste ze dvou milionů na tři, tedy o polovinu. V roce 2070 lidí s tímto nárokem bude 2,8 milionu.

Schneider i proto k reformování penzí předkládá čtyři doporučení. Navrhuje oddělit pevnou a základní část důchodů a převést základní složku do státního rozpočtu. Tento krok nedávno připustila ministryně práce a sociálních věcí (MPSV) Jana Maláčová (ČSSD). Vládní komise následně schválila, že tuto variantu dále rozpracuje.

Dále by podle Schneidera mělo dojít k zavedení státem podporovaného a regulovaného spořicího pilíře. Tento krok strana ministryně Maláčové dlouhodobě odmítá.

„Zavedení státem podporovaného, schváleného a regulovaného pilíře důchodového spoření s možností vystoupení by pomohlo postupně vybudovat soukromé úspory, které by doplňovaly příjmy budoucích důchodců a snížily by jejich závislost na stále napjatějším vládním rozpočtu,“ uvedl ekonom.

Zásluhová složka ve formě virtuálních účtů

Zásluhovou složku důchodů by bylo podle analýzy vhodné převést do formy takzvaných virtuálních účtů (NDC). Tento systém je atraktivní v tom, že zaměstnanci každý rok přijde výpis z jeho virtuálního účtu, takže má přehled o svých budoucích nárocích.

Systém virtuálních účtů (NDC)

Nový systém, poprvé zavedený ve Švédsku, stojí na veřejném průběžně financovaném prvním pilíři, který má formu takzvaných virtuálních účtů (NDC). Každému pojištěnci každý rok přijde výpis jeho aktuálních nároků.

Nároky budoucích důchodců se odvozují od výše takzvaného penzijního úvěru. Aktuální hodnota úvěru se každý rok přepočítává, aby odpovídala aktuálnímu růstu průměrné mzdy. Definitivní výše důchodu pak vzniká vydělením aktuální hodnoty penzijního úvěru průměrnou délkou dožití důchodců.

„Systém NDC obvykle zlepšuje pobídky k účasti na trhu práce a představuje silný stabilizační prvek v důchodovém systému,“ doplnil Schneider.

Souběžné reformy daní a sociálního systému, výhody pro matky

Čtvrtým doporučením je provést vedle důchodové reformy širší reformy daňového systému a systémů sociálního zabezpečení s cílem zlepšit pobídky k účasti na oficiálním trhu práce. „Cílem těchto reforem by mělo být zvýšení účasti na trhu práce, zejména mezi mladými a staršími pracovníky,“ dodal.

Mezi problémy, jež by tyto reformy měly řešit, patří například dlouhá mateřská dovolená a nedostatečná dostupnost předškolních zařízení. Ty podle Schneidera snižují zapojení žen na trhu práce a zvyšují rozdíly v odměňování mužů a žen. Odraz těchto rozdílů v penzijním systému přitom chce řešit vládní Komise pro spravedlivé důchody.

„Bylo by také vhodné snížit dnešní extrémně vysoké implicitní zdanění druhého příjmu v rodinách s dětmi,” míní Schneider. Tím by mělo dojít ke zvýšení nízkých mezd a zvýšení atraktivity i hůře placených zaměstnání.

Další změny daňového systému by měly mířit na zaměstnance v předdůchodovém věku. Ti v důsledku příliš vysokého zdanění práce raději odcházejí do předčasného důchodu. V roce 2017 šlo o 27 tisíc lidí, tedy třetinu všech čerstvých důchodců.

„Daňový systém by měl zacházet se zaměstnanci v důchodovém věku shovívavěji, aby motivoval k vyšší účasti na trhu práce,“ dodal Schneider. Kromě toho by podle něj bylo vhodné snížit extrémně vysoké implicitní zdanění druhého příjmu v rodinách s dětmi.

Evropský kontext

Demografický výhled českého penzijního systému je podle Schneidera srovnatelný s ostatními evropskými státy. Odlišné budou dopady demografického stárnutí v jednotlivých zemích.

„Několik zemí, jmenovitě Lucembursko, Slovinsko a Belgie, očekává výrazné zvýšení výdajů na důchody, zatímco jiné země, nejvýznamněji Řecko a Chorvatsko, předpokládají pokles výdajů na důchody,” připomněla analýza.

Český důchodový systém si v porovnání s ostatními státy zatím co do výkonosti vede poměrně dobře. Tomu pomáhá postupné prodlužování věku odchodu do důchodu, které má skončit v příštím desetiletí.

„Důchodový systém také profitoval z nedávného ekonomického rozmachu v regionu a zůstává velmi závislý na hospodářském cyklu, což může vést k problémům v případě zpomalení hospodářského růstu,” uzavřel.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků