Hlavní obsah
Bohumír Žídek Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

KOMENTÁŘ: Reformu penzí nepotřebujeme, nebo neumíme? – Bohumír Žídek

Česko rozsáhlou důchodovou reformu nejen nepotřebuje, ale neumělo by ji ani připravit. Tvrdí to ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Že by Česko nedokázalo připravit smysluplnou penzijní reformu, se přitom nechce věřit. Stačí se podívat do Švédska a dalších zemí, kde penze v minulých letech úspěšně reformovali.

Bohumír Žídek Foto: Ondřej Kořínek, Novinky
KOMENTÁŘ: Reformu penzí nepotřebujeme, nebo neumíme? – Bohumír Žídek

Ve Švédsku byla pro úspěch penzijní reformy klíčová široká shoda napříč politickým spektrem. O důležitosti konsenzu pro budoucí úpravy penzijního systému přitom hovoří i ministryně Maláčová. Ve Švédsku však panovala shoda především na tom, že je zásadní důchodová reforma nutná.

Maláčová ovšem na rozdíl od švédských sociálních demokratů větší reformy systému odmítá. „Velkou reformu, která ze dne na den změní celý systém, nepotřebujeme. Také to v České republice neumíme dělat – koneckonců historie to potvrzuje,“ nechala se slyšet v pátek.

Švédsko dosud nevídaným způsobem transformovalo svůj první důchodový pilíř. Princip průběžného důchodového systému, známého též jako první pilíř, spočívá v tom, že dnešní pracující platí důchody dnešním penzistům. Peníze na důchody tedy nejsou nikde uloženy, ale hned se spotřebují. Od toho, jak dlouho a kolik občan do systému přispívá, se však přesto odvozuje jeho nárok na důchod.

Lidé však u nás nemají o svých budoucích nárocích přehled, málokdo si dokáže spočítat, jaký bude mít důchod. To Švédsko vyřešilo systémem takzvaných virtuálních účtů (NDC). Každému plátci sociálního pojištění tak na konci roku v oranžové obálce přijde vyúčtování jeho aktuálních nároků – výpis z jeho virtuálního účtu.

Švédové systémem virtuálních účtů vyřešili i pravidelnou valorizaci (indexaci) penzí a stabilitu systému. Na virtuální účet se totiž budoucím důchodcům nezapisuje konkrétní částka, ale index, který se každý rok přepočítává podle aktuální průměrné mzdy. V jiných variantách systému NDC může být index odvozen od aktuálního HDP na hlavu.

Tím, že se nároky pravidelně přepočítávají, dochází k automatickému zvyšování důchodů podle aktuálních možností ekonomiky. Politici si v tomto systému nemohou kupovat důchodce slibem zvýšení penzí, k němuž dochází bez jejich přičinění. Ke stabilitě penzijního systému zase přispívá to, že pokud průměrná mzda nebo ekonomika nerostou, důchody se tomu automaticky přizpůsobí.

Zajímavé je, že česká sociální demokracie se ke švédskému systému v minulosti hlásila, nyní však stále častěji hovoří o tom, že Česko reformu nepotřebuje. Před Maláčovou s podobným závěrem přišla studie Úřadu vlády za premiérování Bohuslava Sobotky.

Jeho vláda kromě toho předtím zrušila druhý pilíř. Právě Švédsko přitom v rámci rozsáhlé penzijní reformy zavedlo vlastní druhý pilíř, v jehož rámci si zaměstnanci spoří na takzvané prémiové důchody. Naspořené prostředky jsou investovány podle přání plátce, jenž si zvolí fond, který je spravuje. Správou fondů jsou pověření nezávislí správci a jejich počet není limitován.

Švédsko ale není jediná země, které se podařilo reformovat důchodový systém. Ekonom Miroslav Zámečník v rozhovoru pro Novinky zmínil možnou inspiraci Novým Zélandem, kde využívají poznatků behaviorální ekonomie. Účast v tamním druhém pilíři je sice dobrovolná, ale noví zaměstnanci jsou do něj zařazeni automaticky. Následně mají osm měsíců, aby se rozhodli, zda z něj chtějí vystoupit.

V minulosti se zájmu expertů těšila chilská penzijní reforma, jež proběhla v osmdesátých letech. Ekonom Petr Brabec si myslí, že některé její prvky by mohly být inspirací i pro Česko. V původním českém druhém pilíři totiž veškeré riziko nesl klient. „V Chile je to jinak. Fondů je tam více, z nich se udělá průměr, a pokud některý investuje skutečně špatně a hodně se od průměru odchýlí, musí to klientům doplatit,“ řekl Brabec v rozhovoru pro Novinky.

Riziko se tak přenáší na společnost, která se o peníze stará, aby měla motivaci to dělat co nejlépe. Tento princip by bylo možné zabudovat do dnešního třetího pilíře, případně ho využít při konstrukci nového druhého pilíře.

Česko i Švédsko mají zhruba deset milionů obyvatel. Česká republika tedy není o tolik jiná, abychom u nás pořádnou reformu penzí nedokázali připravit. Stačilo by jen chtít a konečně se na tom domluvit.

Bohumír Žídek

Pracuje jako ekonomický redaktor Novinek. Dříve psal například pro Revue Politika. Absolvoval bakalářské studium němčiny na FF UK a magisterské studium veřejné a sociální politiky na FSV UK.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků