Podle Vicenové je tato varianta jednoduchá a transparentní. "Není tam žádný prostor pro případnou korupci. Odpadá také nutnost zdlouhavého schvalování systému ze strany Evropské komise. To je důležitější tím spíše, že kvůli předchozímu váhání jsme se dostali do nebezpečného skluzu. Celou záležitost musíme vyřešit urychleně," zdůvodnila již dříve své rozhodnutí Vicenová.

"Projeví se to velmi drobným zvýšením ceny paliv, které se odhaduje od deseti do přibližně 40 haléřů (na litr pohonných hmot). Jiné řešení by bylo vždy nákladnější pro kapsy daňových poplatníků a hlavně by umožnilo prostor pro korupční jednání," uvedla Vicenová.

Biopaliva se mají podle původních plánů v Česku plošně přimíchávat do pohonných hmot hned od začátku příštího roku, Vicenová ale nevyloučila posunutí tohoto termínu, protože je třeba ještě doladit legislativu. Za nejzazší termín zavedení biopaliv Vicenová označila červen příštího roku. "Legislativní úpravy ale chceme provést co nejrychleji," uvedla.

Program podpory výroby biopaliv projednávaly již předchozí vlády, které ale o jeho podobě nerozhodly. Ministři uvažovali o dotacích pro výrobce biopaliv.

Variantu bez podpor podle Vicenové upřednostňuje Evropská komise. "V neposlední řadě toto řešení nevyžaduje nároky na státní rozpočet, které se u ostatních variant pohybují v rozmezí 1,06 až 2,3 miliardy korun ročně," upozornila Vicenová.

AK: tuzemská výroba nebude konkurenceschopná

S návrhem Vicenové nesouhlasí Agrární komora, podle které tuzemská výroba biopaliv nebude bez dotací konkurenceschopná. Agrární komora podle jejího prezidenta Jana Veleby ale považuje za nepřijatelné, aby biopaliva nedostala tak jako ve většině okolních zemí státní podporu. "Pokud to nebude náš stát dotovat, tak tuzemská výroba nebude konkurenceschopná a biolíh by se nenastartoval. Tento názor (ministryně Vicenové) naprosto odmítám," řekl minulý týden Veleba, podle kterého hrozí riziko, že by se do pohonných hmot nakonec přimíchával levnější biolíh dovážený ze zemí, kde jeho výrobu podporuje stát.

S argumentem AK, že Česko zaplaví dotovaná biopaliva dovážená ze zahraničí, ale Vicenová nesouhlasí. "Musím to vyvrátit. Tyto dotace, které mají státy EU, se uplatňují pouze na použití biopaliv na jejich území, nikoliv v ČR," uvedla.

Od programu přimíchávání biosložky do benzínů si zemědělci slibují odbyt zejména pro půl až tři čtvrtě miliónu tun obilí, ale i dalších plodin: řepy a kukuřice. Tyto plodiny by se měly zpracovávat na biolíh do benzinů. Řepka se zase zpracovává na metylester řepkového oleje, přidávaný do nafty.

Vláda pomůže chovatelům drůbeže

Stát finančně pomůže chovatelům drůbeže, které letos poškodila ptačí chřipka a následný pád cen. Vláda ve středu schválila materiál ministryně zemědělství Mileny Vicenové počítající s dotacemi pro postižené drůbežáře v celkové výši až 247 miliónů korun, které budou rovným dílem pokryty ze státního rozpočtu ČR a fondů Evropské unie.

Vláda také ve středu schválila rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na příští rok s rekordní výší 71,6 miliardy korun. Rozpočet fondu počítá v příštím roce s 20 miliardami na výstavbu dálnic. Dále by měl poskytnout devět miliard na silnice první třídy a sedm miliard na rychlostní silnice. Železnice by měla získat z rozpočtu deset miliard.

Lidé by také měli během příštího roku získat veškeré údaje a výpisy z evidencí či registrů na obecních úřadech. Vláda uložila ministru vnitra Ivanu Langerovi, aby do konce září předložil návrh zákona, který vytvoření univerzálního kontaktního místa umožní.

Langer by při případné privatizaci České pošty dal přednost prodeji strategickému partnerovi před nabídkou akcií firmy na kapitálovém trhu. Podle Langerova prvního náměstka Zdeňka Zajíčka by případná privatizace pošty měla proběhnout v postupných krocích, ve kterých by strategický partner do podniku investoval, přinesl nové technologie a služby a postupně zvyšoval svůj podíl. V případě prodeje přes trh ekonomové odhadují výnos ze stoprocentního podílu kolem 14 miliard Kč.