Mimořádná opatření platí v pásmech od místa, kde byla nalezena mrtvá labuť. Představitelé obcí v tří i desetikilometrovém pásmu kolem Hluboké již obdrželi pokyny, jak postupovat. Starosta Hluboké Tomáš Jirsa v úterý svolal bezpečnostní radu, v níž pracovníky radnice seznámil s jednotlivými kroky.

O prvním případu ptačí chřipky v ČR si více přečtete zde.

Do konce března musí radní v Hluboké mimo jiné provést soupis všech ptáků v chovech a zajistit kontejnery k bezpečnému uložení uhynulých opeřenců. Občané pak nesmějí nechat psy volně pobíhat po ulicích.

Velkochovatelé v Hluboké nad Vltavou připravují první mimořádná veterinární opatření. Lesy Hluboká, které mají v katastru čtyřtisícového města bažantnici, začnou ve středu s instalací desifenkčních rohoží ve vjezdu do areálu. Také ZOO u Hluboké nad Vltavou začne provádět speciální vakcinace ptáků.

Ministerstvo zemědělství v minulých dnech rozeslalo domácnostem do schránek leták, v němž lidi upozorňuje, jak se chovat, když se virus v Česku objeví. Upozorňuje, že hrozba, že by se virus přenesl na člověka, je malá. Nakazit se lze jen velmi těsným kontaktem s mrtvým zvířetem.

Virus se ničí při teplotě zpracování masa 70 stupňů Celsia. Dobře tepelně opracované maso je tedy bezpečné.

Masové vybíjení ptákům zatím nehrozí

V rámci preventivních opatření musí teď krajská veterinární správa vymezit území v rozsahu tří kilometrů od místa nálezu mrtvé labutě, ve kterém bude platit zákaz venkovního chovu drůbeže. V okruhu deseti kilometrů musí všechna auta projíždět přes desinfekční pásy.

Státní i soukromí veterináři budou postupně sčítat veškerou drůbež v chovech a kontrolovat, zda neklesá spotřeba krmiva a vody, případně jestli výrazně neklesá snáška. Sledovat budou také výkyvy v úmrtnosti ptáků. Uhynulé kusy budou do kafilérie svážet zvláštní kontejnery. U vchodů do drůbežáren budou instalovány desinfekční rohože.

Veterináři už oznámili spolupráci s myslivci a ornitology, s jejichž pomocí hodlají namátkově kontrolovat i volně žijící ptáky. Žádné vybíjení divokého ptactva však neplánují.

K utrácení by se přistoupilo až v okamžiku průniku nákazy mezi drůbež v chovech. V takovém případě musejí být všechna zvířata z chovu vybita. Chovatelům pak podle veterinárního zákona náleží náhrada.

Zatím jen veterinární záležitost

Ptačí chřipka je zatím pouze veterinární záležitost, protože se šíří hlavně mezi ptáky a drůbeží. Proto Ústřední nákazová komise ČR zakázala výstavy drůbeže, chovatelé nesmějí drůbež chovat ve volném výběhu, aby se nenakazila trusem tažných ptáků, kteří ptačí chřipku přenášejí. Zároveň se velice přísně kontroluje maso, které jde na trh a jsou zakázány dovozy drůbežího masa z oblastí, kde se ptačí chřipka vyskytla.

Chovatelé také musejí hlásit veterinární správě pokles příjmu potravy u drůbeže o více než 20 procent, pokles v produkci vajec o více než pět procent po dobu delší než dva dny a úmrtnost drůbeže vyšší než tři procenta týdně. To by totiž mohly být znaky ptačí chřipky.

Pandemický plán se upřesní

Stát už před několika lety přijal pandemický plán, tedy plán pro případ, že by se chřipková epidemie rozšířila do celého světa. Ten stanovuje co kdy, kdo a jak udělá, aby se zabránilo epidemii. Součástí by bylo uzavření škol a zrušení všech akcí, kde se shromažďuje více osob.

Samozřejmostí by byla spolupráce zdravotnictví, bezpečnosti i armády a vyčlenění nemocnic, které by ošetřovaly postižené.

Kdyby se v ČR vyskytla rozsáhlejší ohniska ptačí chřipky, nasadí česká armáda k jejich likvidaci 450 vojáků ze šesti záchranných praporů a čtyř rot chemické a biologické ochrany.

Malí chovatelé drůbeže by měli být také opatrní

V tuzemsku je podle údajů ministerstva zemědělství asi 700 velkochovů a statisíce malých chovatelů drůbeže. Těch se zákaz venkovního výběhu netýká. Ministr zemědělství Jan Mládek(ČSSD)  je ale rovněž vyzývá k maximální ochraně chovů. "Já bych chtěl vyzvat všechny občany, kteří chovají drůbež, aby se zachovali podobně, aby tuto drůbež uklidili pod střechu a zabránili jejímu styku s volně žijícím ptactvem," uvedl již dříve ministr.