David Navrátil z České spořitelny dával tomuto zvýšení čtyřicetiprocentní šanci. Podle něj ale není toto zvýšení konečné. "Pro konec roku očekávám repo sazbu na 2,25%," uvedl Navrátil. To odpoledne víceméně potvrdil i guvernér ČNB Zdeněk Tůma. Ten prohlásil, že určitý nárůst úrokových sazeb se dá předpokládat. Časově ani rozsahem toto tvrzení neupřesnil.

Ještě více překvapil tento krok Markétu Šichtařovou. Podle ní se i většina investorů domnívala, že se k tomu ČNB ještě neodhodlá. "Dlouhodobě bylo zřejmé, že úrokové sazby vzrostou. Otázka pouze byla, kdy se tak stane," dodala Šichtařová.

Tůma to naznačil

Podle Šichtařové bylo dřívější vyjádření guvernéra ČNB lehkým indikátorem toho, že ČNB by mohl sazbu zvednout.

Na fakt, že sazby mohou vzrůst dříve, než ČNB předpokládala, upozornil již začátkem října v Bratislavě Tůma. Prohlásil, že vidí riziko ve vyšší inflaci, kterou způsobují mimo jiné i vyšší ceny ropy. Ke zrychlení inflace podle něj během října přispějí o vzrůstající ceny energií.

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen se v září zvýšilo o půl procentního bodu z 1,7 na 2,2 procenta. [celá zpráva] Tůma ale nevidí dopad do cen pro měnovou politiku nijak podstatně, důležitější je podle něj promítnutí vysokých cen ropy do budoucna.

Nízké sazby vyhovují dlužníkům

Sazby ČNB toho hodně ovlivňují. Zejména se od nich odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Nízké úrokové sazby tedy nahrávají těm, kteří si půjčují, například podnikům, které si pořizují úvěry na investice a provoz. Výhodné jsou i pro domácnosti a jejich půjčky na bydlení.

Nízké úroky vyhovují i státu, který je velkým dlužníkem. Nevýhodné jsou pak pro ty, kteří mají své prostředky uloženy na účtech u bank, neboť při úroku, který je nižší než inflace, reálně prodělávají.

Na krok ČNB okamžitě reagovala i česká měna, která zpevnila jak vůči euru, tak vůči dolaru. Kolem čtvrt na dvě odpoledne tak stála k těmto měnám na 29,65 CZK/EUR a 24,45 CZK/USD.