Nobelovu cenu za ekonomii mají tři vědci za snahu zmírnit světovou chudobu

Duflová je teprve druhou ženou, která Nobelovu cenu za ekonomii dostala. První byla roku 2009 Elinor Ostromová.

„Letošní laureáti zavedli nový přístup, jak získat spolehlivé odpovědi na otázky ohledně nejvhodnějšího způsobu boje se světovou chudobou,” cituje Reuters z prohlášení akademie.

Duflová stejně jako v Indii narozený Banerjee oba působí na Massachusetts Institute of Technology, Kremer je profesorem Harvardské univerzity.

„Ocenění ekonomové v posledních zhruba dvaceti letech rozvinuli experimentální metody, které umožňují účinněji bojovat s globální chudobou. Jejich přístup spočívá v tom, že rozsáhlou problematiku boje s chudobou člení na dílčí, snáze řešitelné otázky, na něž hledají odpovědi,”  komentoval ocenění ekonom společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda.

„Zkoumají tedy například to, jak co nejúčinněji zasáhnout za účelem dosažení vyšší úrovně vzdělanosti dané rozvojové ekonomiky či zlepšení zdravotního stavu tamní dětské populace,” dodal.

„Následně, poté, co ocenění ekonomové rozparcelují problém chudoby na takovéto dílčí podotázky, hledají na každou z nich odpověď prostřednictvím experimentů přímo v terénu, v rámci dotčené populace, tedy například přímo v podmínkách rozvojové subsaharské ekonomiky nebo indického venkova,” uzavřel.

Loni Nobelovu cenu za ekonomii získali dva Američané. William Nordhaus byl oceněn za integraci klimatických změn do dlouhodobých makroekonomických analýz a Paul Romer za výzkum vlivu technologických inovací na makroekonomiku.

Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří američtí ekonomové.

Na vyznamenané čeká vedle finanční odměny ve výši devíti milionů švédských korun (21,5 milionu korun) a medaile také tradiční slavnostní ceremoniál, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince.