Článek
Splnit tyto klimatické cíle se v květnu zavázalo osm zemí – Belgie, Dánsko, Francie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Španělsko a Švédsko. Ve společném dokumentu vyzvaly, aby Evropská unie byla nejpozději v roce 2050 neutrální z hlediska emisí skleníkových plynů.
Německá kancléřka Angela Merkelová tehdy iniciativu sice uvítala, neslíbila ale, že se k ní připojí, neboť spolková vláda si dosud klimatickou neutralitu nevytkla za svůj cíl.
Později v květnu ale naznačila, že je připravena postoj změnit. Řekla, že Německo musí hledat cesty, jak se do roku 2050 stát klimaticky neutrální zemí. Němečtí diplomaté odmítli listu FT sdělit, proč Berlín mění názor.
Proti cílům roku 2050 se zřejmě z hospodářských a sociálních důvodů postaví Polsko, Bulharsko a Maďarsko. Podle představitelů unie by je k podpoře plánu mohly přesvědčit finanční prostředky, které by dopad nezbytných opatření zmírnily.
V období let 1990 až 2017 se uhlíkové emise v EU snížily o 22 procent, přičemž ekonomika vzrostla o 57 procent. Jakkoli je unie na cestě splnit cíl a snížit emise do roku 2030 o 40 procent z úrovně 1990, na splnění cílů pařížské klimatické dohody to nebude stačit, píše FT.
Dosáhnout nulových čistých emisí znamená snížit čisté emise téměř k nule a ty vzniklé vyvážit projekty, které mohou absorbovat oxid uhličitý, jako je třeba výsadba nových lesů.