Hlavní obsah
Grónský ledovec u Kangerlussuaqu Foto: Reuters

Hladiny moří mohou do roku 2100 stoupnout o více než dva metry a ne jen o metr

Hladiny moří by mohly stoupnout výrazně výše, než se dosud uvádělo, varují vědci. Podle nové studie zveřejněné časopisem Proceedings of the National Academy of Sciences by do roku 2100 mohly hladiny vzrůst i o více než dva metry a ne jen o metr, jak se předvídalo.

Grónský ledovec u Kangerlussuaqu Foto: Reuters
Hladiny moří mohou do roku 2100 stoupnout o více než dva metry a ne jen o metr

Ve zprávě Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC; mezinárodní seskupení vědců zabývajích se tématem klimatu) z roku 2013, se uvádělo, že hladina moří by mohla do roku 2100 stoupnout o 52 až 98 centimetrů, nedojde-li k výraznému omezení emisí.

Mnozí experti ale byli přesvědčeni, že je to velmi střízlivý odhad a že ve skutečnosti to může být i více. Glaciologové, kteří studují ledovce, upozorňují, že stávající modely popisující tání velkých polárních ledovců nepostihují všechny aspekty procesu.

V nové expertní studii se zaměřili vědci na tání ledovců na západě a východě Antarktidy a v Grónsku. Dospěli k závěru, že pokud bude vypouštění emisí sledovat stávající trajektorii, mohou hladiny oceánů v roce 2100 stoupnout o 62 až 238 cm. To by se stalo, pokud by se průměrná teplota zvýšila o pět stupňů Celsia.

„V roce 2100 by ke zvýšení hladin přispělo tání ledové vrstvy sedmi až 178 centimetry. Ale jakmile se k tomu připočte tání ledovců a ledových čepiček mimo souvislý ledový pokryv a zvětšení objemu vody způsobené stoupáním teploty, můžete to tipovat nad dva metry,“ uvedl hlavní autor zprávy, profesor Jonathan Bamber z Bristolské univerzity.

Vyšší čísla u nové studie jsou dána také tím, že pokrývá širší spektrum možností vývoje včetně méně pravděpodobných variant.

Pokud stoupne teplota o dva stupně, bude ke zvyšování hladiny moří přispívat především grónský ledovec. Pokud však teploty stoupnout ještě výše, začnou větší roli hrát antarktické ledovce, nejprve na západě Antarktidy a pak i na východě. To by ale podle profesora Bambera nastalo až při nárůstu teploty o pět stupňů.

Pokud by k takovému tání došlo, bylo by zaplaveno území o rozloze 1,79 miliónu kilometrů odpovídají velikosti Libye. Ohrožena by byla velká města jako Londýn, New York a Šanghaj, úrodná delta Nilu a lidé by museli opustit i nízko položené oblasti Bangladéše.

Profesor Bamber se pokusil dopad srovnat s krizí v Sýrii: „Syrská uprchlická krize vedla k příchodu asi miliónu uprchlíků do Evropy. To je 200krát méně než počet lidí vyhnaných nárůstem hladiny moře o dva metry.“

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků