Meziměsíční inflace dosáhla na Ukrajině v září 1,9 procenta, meziroční se udržuje na 8,9 procenta a hřivna od léta oslabuje. „Příští rok má Ukrajina splatit osm miliard dolarů v devizách,“ uvedl analytik Andrij Blinov pro list Ekspres. To však sama nezvládne, dodal ekonom Borys Kuršniruk: „Podle mého mínění ne. Na začátku října měla Národní banka Ukrajiny devizové rezervy ve výši 16,6 miliardy amerických dolarů. To je pod kritickou hodnotou, za září klesly o 3,5 procenta. A na rok 2020 připadají velké splátky dluhů.“

Hrozící krizi vyřešila říjnová dohoda s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), který půjčí Ukrajině další necelé čtyři miliardy dolarů (92 miliard korun). Ty by měly zajistit zemi, že splatí v příštím roce své závazky. Cena za půjčku je však vysoká - MMF ji schválil až poté, co Ukrajina slíbila, že zvýší ceny plynu pro koncové zákazníky o dalších 23,5 procenta.

MMF původně požadoval zvýšení o 60 procent, což však bylo nereálné. Začíná zima a řada domů je vytápěna plynem, za který musejí nájemníci platit. Premiér Volodymyr Hrojsman půjčku hájil: „Kdybychom nebyli schopni pokračovat ve spolupráci s našimi mezinárodními partnery, mohlo by to dovést zemi k bankrotu.“

Ekonomové se obávají argentinského scénáře, kde se krize navzdory pomoci MMF neustále vracejí

Finanční efekt zvyšování cen plynu navíc není tak velký. Řadě obyvatel, zejména důchodcům, stát poskytuje podporu na nájemné a energie, takže ti platí podle výše důchodů jen základní paušál a zbytek doplácí stát.

Deficit ukrajinské ekonomiky od ledna do konce října činí 4,8 miliardy hřiven (3,9 miliardy korun, 170 milionů dolarů), což ukazuje, že předjednání půjčky ekonomice pomohlo, za prvních devět měsíců byl deficit 7,3 miliardy hřiven. Příslib půjčky od MMF umožnil Kyjevu získat na mezinárodních finančních trzích půjčky ve výši 19,4 miliardy hřiven (725 milionů dolarů).

Ukrajina naposledy dostala peníze od MMF v dubnu 2017, kdy poskytl miliardu dolarů na refinancování dluhů a z původně přislíbených 17 miliard dolarů Ukrajina dostala méně než devět, protože nedokázala plnit tvrdé podmínky.

Předvolební bitva o rozpočet

Rostou obavy z dalšího vývoje v zemi. Aktuální dohoda MMF bude platit až poté, co bude na Ukrajině schválen rozpočet. O ten se však budou svádět tuhé boje, protože se 31. března konají prezidentské i parlamentní volby. V mnoha ukrajinských městech se začalo topit se zpožděním několik týdnů, protože kvůli nejasným cenám nebyly uzavřeny dohody o dodávkách tepla.

I když se ekonomika zotavuje, hřivna za vlády proevropské vlády značně oslabila. Dolar se nyní prodává za 27,9 hřivny, zatímco před pěti lety to bylo 8,2.

V parlamentních volbách by Blok Petra Porošenka získal podle průzkumů asi deset procent stejně jako proruský Opoziční blok, Radikální strany populisty Ljaška, Občanská pozice a SP. Dvacet procent má šanci získat Otčina Julije Tymošenkové. Tymošenková má také největší šanci vyhrát prezidentské volby - v průzkumech ji podporuje mezi 16 až 21 procenty oslovených. Do druhého kola by se Porošenko podle některých průzkumů ani nedostal.

Ekonomové se obávají argentinského scénáře, kde se krize navzdory pomoci MMF neustále vracejí. Už v roce 2013 bývalý prezident Viktor Janukovyč hledal peníze, aby mohl splatit v roce 2014 dluh ve výši 12 miliard dolarů. Brát peníze ze schválené půjčky od MMF nechtěl, protože ta byla podvázána právě narovnáním cen plynu. Janukovyč proto využil promptní nabídky Vladimira Putina na nákup ukrajinských státních dluhopisů v požadované výši a snížení ceny plnu výměnou za to, že nepřistoupí na asociační dohodu s EU. Lidé kvůli tomu vyšli do ulic a Janukovyč byl při protestech na majdanu svržen.