Částka, která představuje zhruba třetinu tržní hodnoty banky a téměř tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) Dánska, je více než dvojnásobná, než se dříve odhadovalo, uvedla agentura Bloomberg. Údajné nelegální transakce spadají do let 2007 až 2015.

Akcie Danske Bank, která je největší dánskou bankou, zahájily středeční obchodování na kodaňské burze propadem o tři procenta. Podobně si vedly i její dluhopisy nominované v eurech a dolarech. „Není jasné, jaké mohou být důsledky, neboť rozsah tohoto případu je mnohem větší, než by si kdo představil,” podotkl Christian Thatje ze Sydbank.

Kdo přesně za transakcemi stojí, není známo. Podle dříve uniklých informací ale peníze prošly přes dánskou součást banky cestou z Ruska, Moldavska a Ázerbájdžánu, píše Bloomberg.

Smrt ruského advokáta ve vazbě

Má se za to, že praní špinavých peněz souvisí s případem advokáta Sergeje Magnitského, který údajně shromáždil důkazy o případech masivní zpronevěry vysoce postavených ruských činitelů. Vzápětí byl Magnitskij sám obviněn z daňových úniků a následně uvězněn. Ve vazbě přišel v roce 2009 za nejasných okolností o život.

Investor William Browder ve Spojených státech pomohl prosadit takzvaný Magnitského zákon se sankcemi proti Rusům porušujícím lidská práva. V roce 2005 byl vyhoštěn z Ruska, když jeho firma Hermitage Capital Management dokumenty o případech zpronevěry zveřejnila. Browder uvedl, že nejnovější obvinění Danske Bank využije ve své oficiální stížnosti.

Banka očekává, že výsledky interního vyšetřování budou zveřejněny v září, kdy je také hodlá komentovat. Nicméně ve světle nynějších zjištění vedoucí kontrolního odboru Anders Meinert Jörgensens řekl, že na závěry o rozsahu možného praní špinavých peněz v Estonsku je příliš brzy. „To je také důvod, proč jsme sami žádná čísla nezveřejnili ani nekomentovali spekulace o potenciálních částkách. Nicméně při několika příležitostech už jsme sdělili, že ta suma je větší, než se předpokládalo,” dodal.