ČNB vedle zvýšení základní sazby zvedla také lombardní sazbu na jedno procento. Diskontní sazbu nechala na 0,05 procenta.

„Dnešním krokem ČNB signalizuje, že české ekonomice se daří, a hlavně, že se jí bude dařit i v budoucnu. Inflace se letos po dlouhé době dostala nad cíl ČNB a měla by se nad ním nebo v jeho těsné blízkosti podle naší prognózy udržet i po zbytek příštího roku,” komentoval rozhodnutí bankovní rady ČNB ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.

Úrokové sazby ČNB předtím zvýšila na počátku srpna, poprvé od února 2008. Základní sazba tehdy stoupla o 0,2 procentního bodu na 0,25 procenta.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Růst tržních sazeb v reakci na krok ČNB bude podle ekonomů ale pozvolný.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok

Guvernér ČNB Jiří Rusnok

FOTO: Milan Malíček, Právo

„Bezprostřední růst sazeb hypoték nelze po dnešním zvýšení sazeb očekávat, nicméně v průběhu příštího roku se průměrná sazba hypoték v ČR vyšplhá ze současné úrovně kolem dvou procent na úroveň kolem tří procent,” odhaduje hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda. Úroky u vkladů podle něj porostou ještě pomaleji.

„Banky mají díky dlouhodobě extrémně uvolněným měnovým podmínkám daným měnovou politikou ČNB trezory napěchované penězi. Střadatele tedy nepotřebují k tomu, aby jim prostřednictvím vkladů nové peníze poskytovali. Proto bude úročení vkladů i nadále mizerné,” dodal Kovanda.

Odhaduje, že ČNB bude sazby zvyšovat i nadále, takže na konci roku 2018 bude základní sazba možná až na úrovni 1,75 procenta.

Podle ekonomů zvyšování sazeb ČNB, tedy zpřísňování měnové politiky, přispívá k posilování koruny vůči euru. Kurz české měny se ve čtvrtek přibližuje hranici 25,50 Kč za euro a je tak nejsilnější od dubnového ukončení intervencí centrální bankou a zároveň od října 2013 před jejich zahájením.

Evropská centrální banka se ke zvyšování sazeb teprve chystá, zatím jen částečně omezila program nákupu státních dluhopisů, tzv. kvantitativní uvolňování.