Platba kartou je počítačovými systémy evidovaná několikanásobně - při zadání platby a při odečtení částky z účtu, někdy navíc ještě ve zprostředkovatelských aplikacích a platebních bránách. Navzdory silnější elektronické stopě ale není vyjmuta z EET tak jako platby převodem z účtu na účet.

Ministerstvo a finanční správa argumentují tím, že platby kartou jsou druhou nejrozšířenější formou po placení v hotovosti a získaná data potřebují pro analýzy.

E-shopy od počátku povinnosti evidovat platby kartou v EET kritizovaly. Tvrdily, že pro mnohé to bude technicky náročné, téměř neřešitelné.

Je spousta menších e-shopů, které karty přestaly brátJan Vetyška, ředitel Asociace pro elektronickou komerci

„Nakonec se nám podařilo se dohodnout s finanční správou na upřesnění pravidel, což pomohlo vyřešit hlavní technické problémy. Nebylo to ale jednoduché, e-shopy musely investovat do práce programátorů při implementaci EET,” řekl Novinkám šéf Asociace pro elektronickou komerci (APEK) Jan Vetyška.

Podle něj velké e-shopy EET technicky vyřešily, protože jim nic jiného nezbylo. V praxi to funguje tak, že zákazníkovi přijde účtenka s kódy EET e-mailem a pak obvykle papírově ke zboží. „Je spousta menších e-shopů, které karty přestaly brát, protože by se jim nevyplatilo investovat do úprav systémů,” upozornil ale Vetyška.

Složitá definice

V zákoně o EET je rozdíl mezi platbou z účtu a kartou definován dost komplikovaně. Konkrétně má povinnost evidovat EET platbu „bezhotovostním převodem peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník, který má tržbu evidovat”.

„Když zákazník platí kartou, de iure dává příkaz k převodu bezhotovostních peněžních prostředků prostřednictvím obchodníka,” řekl na dotaz Novinek Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva financí.

Jaké platby evidovat podle definice zákona o EET
Formální náležitosti pro evidovanou tržbu splňuje platba poplatníkovi, která je uskutečněna: a) v hotovosti, b) bezhotovostním převodem peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník, který má tržbu evidovat, c) šekem, d) směnkou, e) v jiných formách, které mají charakter obdobný formám podle písmen a) až d), nebo f) započtením kauce nebo obdobné jistoty složené některým ze způsobů platby podle písmen a) až e).

Zadáním příkazu prostřednictvím obchodníka je podle něj například přiložení karty k platebnímu terminálu obchodníka. Zvolený příklad ale pasuje hlavně na kamenné obchody, ne e-shopy.

Finanční správa to na svém webu o EET vysvětluje následovně: „Ačkoliv platby kartou zanechávají elektronickou stopu, cílem EET je evidence většiny plateb v maloobchodě zboží a služeb. Platby kartou jsou druhou největší skupinou hned po platbách v hotovosti, není tedy možné je vyloučit. V takovém případě by data zasílaná finanční správě byla nepoužitelná pro analýzu a nemohlo by dojít k naplnění slibu, že kontroly budou cílené a poctiví nebudou obtěžováni.”

Překvapený Babiš navrhoval změny. Neprošly

K převodům z účtu na účet uvádí, že „tyto platby se již v současnosti vyznačují vysokou mírou dohledatelnosti a průkaznosti. Takové platby jsou evidovány bankami a banky mají povinnost vydat na žádost Finanční správy výpis z účtu.”

Šéf finanční správy Martin Janeček dříve v souvislosti se zařazením plateb kartou do EET zmínil obavu, že by lidé mohli částečně přestat kartou platit, protože by například účast v nedávno spuštěné účtenkové loterii byla jen pro ty, kdo platí hotově.

Andrej Babiš jako ministr financí po protestech e-shopů navrhoval úpravu zákona o EET, aby z ní byly vyjmuté právě při nákupech kartou. Doprovodil to tehdy bezděčně pronesenou větou, že nevěděl, kolik druhů podnikání v Česku vlastně je, což z úst ministra financí znělo poněkud kuriózně.

Nicméně tuto, ani žádnou jinou navrhovanou změnu zákona poslanci v lednu neschválili. Otázkou ale zůstává, proč tato úprava v zákoně z dílny ministerstva financí nebyla od začátku. Zástupci e-shopů by takovou změnu do budoucna vítali.

„Obecně si myslím, že je špatně každá komplikace podnikání, která nemá opodstatnění. Elektronická stopa tam je, podvádět se prakticky nedá. Můžou vzniknout nové platební metody, platební brány, zase to budou muset programátoři řešit a komplikuje to rozvoj těch nejmenších,” tvrdí ředitel APEK Vetyška.

Fáze zavádění elektronické evidence tržeb
 Termín spuštěníObor činnosti
1. fáze1. 12. 2016ubytovací a stravovací služby
2. fáze1. 3. 2017maloobchod a velkoobchod
3. fáze1. 3. 2018ostatní činnosti vyjma těch ve 4. fázi, např. svobodná povolání, doprava, zemědělství
4. fáze1. 6. 2018vybraná řemesla a výrobní činnosti

Uznává, že pro důvody analýzy v kamenných obchodech a hlavně restauracích a hotelích smysl evidovat platby kartou dává, aby finanční správa viděla podezřelé anomálie, třeba skokový nárůst tržeb. „Někteří předtím karty z nějakého důvodu, o kterém nebudu spekulovat, nebrali. Po zavedení EET je berou, protože ten důvod pominul. E-shopy braly karty a platby převodem od nepaměti, takže tam tu analytiku té změny nepotřebujete,” tvrdí.

Pro úplnost, výjimku z EET má podle metodického pokynu navíc také nejběžnější forma dobírky, kdy peníze vybere poštovní doručovatel a skládá je na účet e-shopu. [celá zpráva]

Podle nejnovějšího průzkumu zásilkové společnosti DPD Češi při nákupu na internetu nejvíce preferují platbu bankovním převodem, tuto možnost využívá 58 procent z nich. Platbu kartou on-line upřednostňuje 48 procent lidí a 47 procent dobírku. V anketě mohli lidé jmenovat více metod najednou.