„Severní tunel jsme začali razit před rokem. Dnes už vidíme část řezné hlavy Viktorky, která se prokousala na denní světlo,“ řekl ve středu Právu stavbyvedoucí Štefan Ivor z Metrostavu.

Čtyři dny nyní potrvá ražba portálové lavice. Poslední centimetry více než čtyřkilometrového tubusu stroj před zraky veřejnosti slavnostně prorazí v sobotu 7. října.

Světový unikát

„Je to světový unikát. Nikde ve světě stroj nevyjel tak, aby ho bylo možné pozorovat týden. Většinou ho veřejnost ani nespatří,“ sdělil Právu zástupce investora Milan Majer ze Správy železniční dopravní cesty (SŽDC).

Ražba druhého tunelu má skončit v sobotu 7. října.

Ražba druhého tunelu má skončit v sobotu 7. října.

FOTO: Jan Švábek, Právo

Statiku stavby v místě hlídá takzvaný teodolit připojený na internet. „Díky němu vidíme, zda vlivem ražby nedochází k uvolnění portálové stěny. Měřicí zařízení nás informuje každou hodinu, víme o každém, byť jen milimetrovém pohybu,“ uvedl stavbyvedoucí Václav Anděl.

Lidé z okolí si často stěžovali na rány a dunění. Podle stavařů hluk nezpůsoboval razicí štít, ale trhací práce při budování bezpečnostních propojek mezi oběma tunely. Ten první – jižní – byl proražen loni v létě s půlročním zpožděním, a to kvůli vysokým přítokům vody, nestabilitě nadloží a neočekávané tvrdosti horniny. Událost tehdy pozorovaly tisíce diváků.

Tunelovací stroj Viktorie pracuje na plné obrátky.

Tunelovací stroj Viktorie pracuje na plné obrátky.

FOTO: Jan Švábek, Právo

Ražba druhého tubusu už podle Majera proběhla bez problémů. Dokončovací práce by měly trvat asi rok. Na konci roku 2018 bude modernizace trati mezi Plzní a Rokycany kompletní. Díky tunelu, kterým pendolina projedou rychlostí až 160 kilometrů za hodinu, se cesta mezi oběma městy zkrátí z dvaceti na čtrnáct kilometrů. Pro cestující například z Plzně do Prahy to bude znamenat devítiminutovou úsporu.

Dražší o miliardu

Už nyní je jasné, že se stavba prodraží o zhruba miliardu korun. Celkové náklady přesáhnou pět miliard. „Všechno jsou to řádně projednané vícepráce, které byly spojeny hlavně s tunelem. Když jsme se dostali do horších geologických a geotechnických podmínek, museli jsme přijmout řadu finančně náročných opatření,“ uvedl Majer. Například kvůli terénu museli tuneláři často vyměňovat disky razicího stroje, které se velmi rychle obrušovaly.