„Opatření, která byla v posledních deseti letech přijata v oblasti měnové politiky, regulace a dohledu, vedla k tomu, že svět je teď odolnější. My bychom se ale měli stále připravovat na nové úkoly. Je zřejmé, že tato opatření podpořila ekonomiku a inflaci jak v eurozóně, tak ve Spojených státech,” prohlásil Draghi na setkání s laureáty Nobelovy ceny v německém městě Lindau.

Hospodářský růst v eurozóně je nejrychlejší od roku 2011 a nezaměstnanost klesla na osmileté minimum. Míra inflace se ale nejspíš bude alespoň do roku 2019 pohybovat pod dvouprocentním inflačním cílem ECB.

Kvantitativní uvolňování zjednodušeně znamená, že ECB tiskne eura a nakupuje za ně státní dluhopisy. Do ekonomiky tak pumpuje miliardy eur, které mohou banky půjčovat - což podporuje spotřebu a růst ekonomik.

ECB s nákupy státních dluhopisů začala v roce 2011 a další vlnu pak zahájila v roce 2015. Proti postupu ECB po finanční krizi se dříve často ohrazoval zejména šéf německé centrální banky. Německý ústavní soud má pochybnosti, zda je tištění peněz v souladu s unijním právem, a obrací se proto na Soudní dvůr EU.

Jako heroin

ECB v současné době čelí situaci, kdy silný hospodářský růst provází relativně slabá inflace. Tato kombinace vyvolává otázky nad platností starších tezí o inflaci, nad jejím vztahem k zaměstnanosti a nad možnostmi centrálních bank ovlivňovat růst cen.

Bývalý britský ministr financí Lord Macpherson v pondělí přirovnal kvantitativní uvolňování k heroinu. Ekonomiky jsou podle něj na této podpoře nebezpečně závislé. „Musíte zvyšovat dávky, aby to zabíralo. Negativní vedlejší efekty se přitom zvyšují. Je čas přestat,” napsal na Twitteru.

Centrální bankéři včetně Draghiho se koncem tohoto týdne setkají v Jackson Hole v americkém státě Wyoming. Zde mají diskutovat právě o tom, jak omezit kvantitativní uvolňování, aniž by uškodili ekonomice, uvedl server BBC.