ČNB naposledy hýbala s úrokovými sazbami v listopadu 2012, kdy je snížila na dosavadní minimální úroveň. Základní úroková sazba tak od té doby činila 0,05 procenta. Naposledy bankovní rada sazby zvýšila v únoru 2008, základní úroková sazba tehdy stoupla na 3,75 procenta. Od té doby ČNB sazby snižovala.

„ČNB je první centrální bankou v Evropské unii, která se v průběhu současného hospodářského cyklu rozhodla tento krok učinit. Koruna na tento krok reagovala posílením. Dokonce se podařilo prorazit hranici 26 korun za euro,“ upozornil ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok

Guvernér ČNB Jiří Rusnok

FOTO: Milan Malíček, Právo

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Zvýšení sazeb může podle finančního specialisty serveru Dluhopisy.cz Jiřího Mesároše pro běžné lidi znamenat výhody i nevýhody. „Na běžných účtech bychom se mohli konečně dočkat nějakého zhodnocení, to ale závisí na komerčních bankách. Pokud by úročení nezvýšily, vydělávaly by na tom, protože by naše peníze úročily u ČNB právě vyšší sazbou. Nevýhodou, na kterou komerční banky asi budou reagovat rychle, bude možné zvýšení sazby u hypoték, případně i úvěrů,“ upozornil.

„Dá se říci, že zvýšení sazeb je začátkem návratu zajímavějších depozitních úrokových sazeb. Do cen hypoték vstupují i další faktory související s regulací. Důležité bude, jaký výhled ČNB naznačí, to znamená, jak bude sazby dále zvyšovat,” řekl Novinkám ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

Ekonom Patria Finance Jan Bureš okamžitý dopad na úvěry a hypotéky nečeká, spíše se podle něj projeví až další navýšení sazeb. „I když se kormidlo bude otáčet pomalu, pocítí však dražší peníze postupně i klienti bank,” potvrzuje.