Na Letišti Václava Havla v Praze-Ruzyni má po roce 2020 přibýt paralelní přistávací a odletová dráha. Je to skutečně nutné?

Paralelní dráha je pro rozvoj pražského letiště naprosto nezbytná a já jsem velkým příznivcem jejího vybudování.

Jde přece o obří investici, vždyť spolu s rozšířením Terminálu 2 si má vyžádat 27 miliard korun.

Je ale třeba si uvědomit, že dráha pak bude sloužit desítky let. Možná se zdá, že možnosti k zvyšovaní kapacity Ruzyně i při dnešním dráhovém systému ještě existují, ovšem ne v těch nejatraktivnějších časech, které požadují letečtí dopravci.

Navíc i z hlediska hlukové zátěže jsou dvě dráhy příznivější než nynější jedna. Výstavbou té paralelní možná dojde ke změnám v oblasti hlukového zatížení, ale stovkám tisícům obyvatelům hlavního města se významně uleví.

Nechystá i váš státní podnik Řízení letového provozu (ŘLP) nějaké investice v Ru­zyni?

Po vybudování paralelní dráhy tam budeme muset postavit novou řídicí věž a posunout ji do jiného místa, než stojí ta dnešní.

Za loňský rok vykázalo ŘLP rekordní čtyřmiliardové tržby a hrubý zisk téměř 480 miliónů korun. Je to jen zásluhou konjunktury, která i v letecké dopravě panuje?

Jsme závislí na poptávce po českém vzdušném provozu, v němž bylo loni zaznamenáno 836 917 letadel, tedy o 57 tisíc více než předloni. Výsledky by ale nebyly tak dobré, kdybychom na poptávku nedokázali odpovědět kvalitními službami.

Současně je to výzva i pro letošní rok. Letový provoz průběžně roste a v Evropě jsme jedni z mála, kteří nezpůsobili žádné zpoždění navigovaných letadel.

Navigační služby poskytujete všem mezinárodním letištím v ČR. Ruzyni vzrostl loni počet cestujících, ale co regio­nální aeroporty?

Jsme rádi, že růst letecké dopravy se konečně projevil i v Praze, kde několik let provoz klesal v důsledku potíží Českých aerolinií, což už je ale minulost. Na regionálních letištích však budeme vždy svědkem přelévání provozu, tak jak se mění zájem aerolinek o jejich využívání.

Služby poskytujeme regionálním letištím v Brně, Ostravě a Karlových Varech a rádi bychom to rozšířili i na České Budějovice, o což se nyní budeme ucházet. Využít do budoucna chceme i projekt letištních služeb na dálku, aniž by na daném letišti museli být dispečeři přítomni.

Tato metoda má v zahraničí stále více příznivců, protože umožňuje podstatně snížit náklady.

ŘLP má i výrazné komerční aktivity, zejména Leteckou školu, v níž procházejí výcvikem čeští i zahraniční piloti a dispečeři. Počítáte s rozšířením těchto služeb?

Jejich rozšiřování se odvíjí od toho, jak jsme úspěšní při získávání kontraktů. Teď jsme získali skutečně významný na vyškolení leteckých dispečerů v Bosně.

Tento kontrakt má hodnotu 7,5 miliónu eur (v přepočtu 199 miliónů korun).

Úspěšně si vede i naše dceřiná společnost Czech Aviation Trai­ning Academy, v níž byl nedávno uveden do provozu simulátor pro výcvik pilotů letadel L-410.

Kolik řídících letového provozu zaměstnáváte?

Máme jich zhruba 230. Cílové číslo jsme si nestanovili, ale každý rok bychom měli být schopni přijímat na klíčových stanovištích dvanáct nových řídících. To samozřejmě neznamená, že jejich celkový počet v ŘLP natolik vzroste, protože probíhá přirozená obměna.

Zlepšovat chceme i výcvik nových řídících. Poněkud snížit nároky, aby se adepti na potřebnou úroveň dostávali postupně. Tím se zvýší i konečná kvalita jejich práce.

Nemrzí vás, že ŘLP musí většinu svého zisku odvádět do státní pokladny?

Není to většina. Do státního rozpočtu odvádíme ročně 120 až 130 miliónů korun jako oprávněnou dividendu státu, v jehož stoprocentním vlastnictví jsme. Takže nám zbývá dostatek peněz na investice.

Nyní kandidujete na post generálního ředitele evropské organizace pro bezpečnost leteckého provozu Eurocontrol. Co vás k přijetí této kandidatury vedlo?

Jde o kandidaturu za Českou republiku. Já jsem se poměrně dlouho rozhodoval, jestli ji přijmu. V čele ŘLP jsem desátý rok a to, co zde dělám, mne baví. Nesporně by ale šlo o kariérní vzestup.

Kandidátů je pět. Jak tedy vidíte své šance?

Vzhledem ke svým zkušenostem i faktu, že už jsem v Eurocontrolu působil v letech 1999 až 2007 jako ředitel organizační jednotky zodpovědné za rozvoj letových navigačních služeb, šanci, že uspěju, jistě mám.

O tom, kdo bude Eurocontrolu šéfovat, však rozhodují členské státy této organizace a zatím v jejím čele nikdo z menší země nestál.

Eurocontrol má významnou roli v naplňování projektu jednotného evropského nebe, který má zvýšit nejen kapacitu, ale i bezpečnost letectví. Jak tento projekt pokročil?

V současné době je na rozcestí. V Evropě sice vznikly funkční bloky řízení letového provozu, ty by ale měly na základě dosavadních zkušeností doznat určitých změn.

Potřebné proto je dosáhnout konsensu mezi poněkud rozdílnými názory Evropské komise a Eurocontrolu na další vývoj projektu. Jinak v jeho realizaci k pokroku nedojde.