V kategorii 15 až 74 let česká nezaměstnanost činí 3,4 procenta. Kromě toho v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil i údaje pro kategorii 15 až 64 let, která činí 3,5 procenta. [celá zpráva]

Velmi nízkou nezaměstnanost vykazuje dlouhodobě i náš západní soused Německo. V únoru tam její míra dosahovala 3,9 procenta. Na třetím místě se umístila Malta s 3,9 procenta.

Rozdílná metodika ČSÚ, Eurostatu a Úřadu práce

ČSÚ na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech měří takzvanou obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Výsledek se týká lidí ve věku mezi 15 a 64 lety a počítá se jako poměr nezaměstnaných a ekonomicky aktivních.

Statistické šetření umožňuje podchytit i velkou skupinu lidí bez práce, kteří si práci nehledají, neboť často nevěří, že by ji mohli nalézt.

Eurostat vychází ze stejné metodiky jako ČSÚ, jehož údaje využívá. Rozdíl je jen ve věkové kategorii. Eurostat porovnává nezaměstnanost lidí ve věku mezi 15 a 74 lety.

Čísla statistiků jsou rozdílná proti údajům, které zveřejňuje Úřad práce ČR (ÚP). [celá zpráva] Ten uvádí počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu a porovnává ho s počtem všech lidí ve věku mezi 15 a 64 lety, kteří žijí na daném území.

V Polsku činí míra nezaměstnanosti 5,3 procenta. O tři desetiny procenta vyšší nezaměstnanost (5,7 procenta) vykázalo Rakousko.

Slovensko se potýká s nezaměstnaností 8,6 procenta, což je o čtyři desetiny procenta nad průměrem EU (8 procent).

Nejvyšší nezaměstnanost je v Řecku, které dodalo o dva měsíce starší čísla (23,1 procenta) a ve Španělsku (18 procent). Třetí nejvyšší nezaměstnanost v EU má Kypr (12,9 procenta). V Chorvatsku stoupla míra nezaměstnanosti o tři desetiny procenta 11,6.