Svěřenské fondy, kterým se také říká svěřenecké, se do české legislativy dostaly na začátku roku 2014 s novým občanským zákoníkem. Představují možnost vyčlenit majetek, oddělit ho od svého osobního vlastnictví a dát mu jakýkoliv účel.

„Funguje to tak, že svěřenské fondy nejsou právnické osoby, jsou jenom souborem vyčleněného majetku. Nemají právní subjektivitu. Založí se statut a uzavře se smlouva se správcem nebo více správci a určí se pravidla, jak se má nakládat s majetkem,“ sdělil Novinkám právník Jan Rohlena z advokátní kanceláře Vilímková Dudák & Partners.

Po vzniku fondu už tedy Babiš nebude majitelem holdingu Agrofert a s majetkem bude nakládat jen správce, kterého si šéf státní kasy vybere. „Už to není spojeno s tou osobou, která tam majetek vložila. V obchodním rejstříku bude zapsán svěřenský správce,“ uvedl Rohlena.

Zakladatel však může kontrolovat činnost správce, kterého může v případě nespokojenosti i vyměnit. Koho si Babiš vybral, zatím neoznámil.

Podle občanského zákoníku by navíc správcem mohl být i sám zakladatel, tedy Babiš. V takovém případě by však musel určit ještě dalšího správce a oba správci by jednali společně.

Zisky mohou plynout i zakladateli

Babiš bude moci rovněž nastavit, kam půjdou zisky svěřenského fondu, tedy kdo bude beneficientem (obmyšleným). Tím může být i zakladatel. To znamená, že majetek není zakladatele, ale zisk mu může jít,“ konstatoval právník.

Majetek se může navíc vrátit Babišovi zpět, když při založení definuje podmínky. Teoreticky stačí do smlouvy napsat, že až opustí všechny funkce ve státní správě, tak svěřenský správce převede veškerý majetek zpět na jeho osobu.

Trestněprávní odpovědnost nesou zakladatel a beneficient. Svěřenský fond si může zřídit například člověk, který chce ochránit své dědictví před nezodpovědností dědiců. Dále může být účelem zřízení fondu investování nebo charita.